100. výročí narození Jiřího Trnky

Jiří TrnkaJiří Trnka Jiří Trnka se narodil 24. 2. 1912 v rodině klempířského mistra a švadleny. Po absolvování obecné školy (1918–23) studoval Trnka na reálném gymnáziu v Plzni, kde pod vedením profesora kreslení Jiřího Skupy získal základy pro svou pozdější výtvarnou, divadelní i filmovou tvorbu.

V roce 1927 reálku opustil, krátce se učil cukrářem a zámečníkem, posléze se vyučil u obchodníka s uměleckými předměty. Roku 1929 začal na Skupův podnět studovat na UMPRUM v grafické třídě Jaroslav Bendy; již během studií se účastnil s loutkami a grafikami domácích a zahraničních výstav, kresbami přispíval do novin a časopisů, začal ilustrovat a graficky upravovat knihy, příležitostně se věnoval i reklamě.

 

Jiří Trnka v archivu Českého rozhlasu

Před rozhlasovým mikrofonem v roce 1968 Trnka mimo jiné povídal o tom, co pro něj znamená odvaha.

loading player .....

Jiří Trnka se v původně televizním rozhovoru s A. J. Liehmem a Janem Werichem zamýšlí nad tím, proč jsou jeho filmy úspěšné v zahraničí.

loading player .....

V další části rozhovoru prozrazuje Jan Werich Trnkovu nevšední vlastnost, a to malování levou i pravou rukou zároveň.

loading player .....
 

100. výročí narození Jiřího Trnky

Kino Ponrepo

Ke 100. výročí narození jednoho ze zakladatelů českého animovaného filmu Jiřího Trnky připravil Národní filmový archiv kompletní retrospektivu jeho díla. Zahájena bude v pražském kině Ponrepo - tedy přímo v místě bývalého studia, kde Jiří Trnka na svých filmech pracoval. Do 16. března budou uvedeny například slavné celovečerní snímky od Špalíčku po Sen noci svatojánské, veškerá krátkometrážní tvorba i filmy, na nichž se Jiří Trnka podílel jako výtvarník či autor námětu. Jeho osobnost bude připomenuta také v několika dobových dokumentech. Zvláštní večer bude věnován okruhu Trnkových nejbližších spolupracovníků (Břetislav Pojar, Jiří Brdečka, Eduard Hofman), kteří dál rozvíjeli jeho umělecký odkaz. Součástí retrospektivy je výstava fotografií a plakátů.

http://www.bio-ponrepo.cz/

Mezinárodní festival animovaného filmu Anifest

11. ročník festival animovaných filmů AniFest (od 26. dubna do 1. května v Teplicích) připomene Jiřího Trnku retrospektivou nejvýznamnějších filmů Jiřího Trnky a unikátní výstavou loutek, skic, scénářů a dobových fotografií z rodinných archivů. Za letošním vizuálem i festivalovou znělkou stojí Trnkův vnuk Matyáš, student katedry animace FAMU. Námětem znělky coby reminiscence na slavného dědečka jsou zejména hrdinové z Trnkova posledního filmu Ruka.

http://www.anifest.cz/2012/

Pamětní mince

Česká národní banka (ČNB) vydala k výročí pamětní stříbrnou minci v nominální hodnotě 500 korun. Mince je v prodeji od 1. února, banka dala do oběhu téměř 19.000 kusů. Podobu mince navrhl výtvarník Josef Oplištil. Mince zobrazuje motivy blízké Jiřímu Trnkovi. Na lícní straně je postava elfky z Trnkova filmu Sen noci svatojánské v rozfázovaném pohybu, na rubové straně je výtvarníkův portrét.

 

Dílo

Jiří TrnkaJiří Trnka Kresbami a ilustracemi přispíval od roku 1929 do časopisů Večer, Pestrý týden, A–Zet, Mladý hlasatel, Ahoj, Eva, Kvítek z čertovy zahrady.

V druhé polovině 30. let se Jiří Trnka podílel na několika loutkových hrách pro Skupovo divadlo a pro své Dřevěné divadlo napsal groteskní revui Mořský pán a dvě dramatizace Broučků Jana Karafiáta.

Jako výtvarník, režisér a scenárista vytvořil řadu animovaných filmů. Postavy v Trnkových filmech jsou převážně němé. Před mluveným slovem dával přednost hudbě, kterou pro většinu jeho filmů složil hudební skladatel Václav Trojan. Výjimkou byla loutková adaptace Dobrého vojáka Švejka, kterou vytvořil na popud Jana Wericha, svého přítele a souseda z pražské Kampy. Werich Švejka namluvil a Trnka na oplátku ilustroval Werichovu knihu pohádek Fimfárum.

Kreslené filmy:
Zasadil dědek řepu (1945)
Zvířátka a Petrovští (1946), hlavní cenu na festivalu v Cannes
Pérák a SS (1946)
Dárek
O zlaté rybce (1950)
Jak stařeček měnil, až vyměnil (1953)
Proč UNESCO? (1959)

Papírkové a maňáskové filmy:
Veselý cirkus (1951)
Dva mrazíci (1954)
Kuťásek a Kutilka, jak ráno vstávali (1955)

Loutkové filmy:
Čertův mlýn (1949)
Árie prérie (1949)
Román s basou (1949)
Cirkus Hurvínek (1955)
Vášeň (1961)
Kybernetická babička (1962)
Maxplatte, reklama (1963)
Archanděl Gabriel a paní Husa (1963)
Ruka (1964)

Mezinárodní ohlas získaly zejména Trnkovy loutkové celovečerní filmy:
Špalíček (1947)
Císařův slavík (1948)
Bajaja (1950)
Staré pověsti české (1952)
Dobrý voják Švejk (1954–55)
Sen noci svatojanské (1959)

Výtvarně navrhl též řadu kreslených a loutkových filmů režisérů Stanislava Látala, Břetislava Pojara a Eduarda Hofmana. V 50. letech Trnka rovněž vytvořil kostýmy k filmu Byl jednou jeden král (1954, r. Bořivoj Zeman) a k husitské trilogiii Otakara Vávry (Jan Hus, 1954; Jan Žižka, 1955; Proti všem, 1957).

Trnkova pohádková próza pro děti Zahrada se stala literární i výtvarnou předlohou stejnojmenného loutkového filmu Břetislava Pojara (1978, výtvarně s Miroslavem Štěpánkem). V poetickém příběhu Trnka vykreslil dobrodružství prožívaná pěticí malých chlapců v tajemném prostoru zpustlé zahrady, v zapomenutém, zdí ohrazeném „ostrovu“ uprostřed města. Se smyslem pro specifičnost dětského myšlení, dětské řeči a dialogu, ale i pro nonsens a lyricko-groteskní nadsázku tu propojil prvky moderní a klasické pohádky.

Zřejmě největší popularitu mu přinesly ilustrace dětských knih. Tvář dal Broučkům Jana Karafiáta, ilustroval Hrubínův Špalíček veršů a pohádek, Pohádky tisíce a jedné noci nebo Míšu Kuličku. Celkem spolupracoval na 60 knihách.

Účastnil se řady souborných a tematických výstav v Československu i zahraničí. Výrazně se podílel rovněž na československé expozici na mezinárodní výstavě Expo 58 v Bruselu (1958). Přispěl vlastními projekty do expozic československého pavilonu a mezinárodního uměleckého pavilonu na Expo 67 v Montrealu.