Související články


Tábor, který byl zřízen za druhé světové války v Letech u Písku, nebyl podle prezidenta Václava Klause "koncentrační tábor v tom slova smyslu". Prezident to uvedl v dnešním rozhovoru v Lidových novinách (LN). Tvrdí také, že tábor byl původně určen "pro ty, kteří odmítli pracovat", zdaleka prý nebyl jen romský. Historik Jan Gebhart tento výklad odmítá. "Lety zřídilo v srpnu 1940 protektorátní ministerstvo vnitra pro lidi, kteří neměli domovské právo. Tedy pro kočovníky, což ve své většině znamenalo Romy," uvedl v LN Gebhart. "Hned na začátku roku 1942 se Lety staly součástí konečného řešení romské otázky. Výběr byl již zcela rasový a Lety sloužily jako přestupní stanice pro vyhlazovací tábory," dodává historik. Připouští pouze, že zde nebyl tak přísný režim, jako byl například v Osvětimi. Klausův názor podle deníku nesdílejí například vládní zmocněnec pro lidská práva poslanec Svatopluk Karásek (US-DEU) či ministr kultury Pavel Dostál (ČSSD). Klaus svým postojem rozlítil i Romy, píšou LN. Podle historických pramenů přišlo v táboře o život 326 lidí. Zhruba na jeho místě stojí v současné době vepřín. Romové se již delší dobu snaží o uzavření vepřína, ale zatím neúspěšně. V roce 2000 byl obětem tábora odhalen památník se jmény na hřbitově v nedalekých Mirovicích. K zrušení vepřína vyzval Českou republiku v usnesení o Romech i Evropský parlament. Klausův názor na tábor v Letech není ojedinělý. Zastává ho například i poslanec Evropského parlamentu za KSČM Miloslav Ransdorf. Bývalý vládní zmocněnec pro lidská práva a novinář Petr Uhl podal na Ransdorfa kvůli jeho výroku, že tábor v Letech nebyl koncentrační, trestní oznámení.

Tragický osud Romů, kteří zahynuli během války v koncentračním táboře v Letech na Písecku, si u tamního památníku obětem připomnělo zhruba 150 lidí. V pátek také uplynulo desáté výročí ode dne, kdy památník odhalil bývalý prezident Václav Havel. V místech koncentračního tábora však stále stojí velkokapacitní vepřín, o jehož odstranění romské organizace zatím marně usilují. "My jsme požádali německou vládu o to, aby, až se odtud prasečinec přemístí, vyčlenila prostředky na zbudování piety," řekl předseda Výboru pro odškodnění romského holokaustu (VPORH) Čeněk Růžička. Přemístění vepřína by podle něj měla zaplatit česká vláda jako nástupce minulého režimu, kdy se velkovýkrmna prasat postavila.

Při slavnostním obřadu však žádný zápach nenasvědčoval tomu, že o pár metrů dál stojí velkopacitní vepřín. Markus Pape z vedení VPORH přítomné upozornil, aby se nenechali mýlit. "Chci ještě jednou připomenout tragický osud těch zvířat, která se 13. května, jako každý rok, málem udusí, protože se vypíná ventilace, aby ta ostuda nebyla tak velká, jako celý rok," poznamenal.

Romové si po přemístění velkovýkrmny nepřejí žádný bombastický památník. Chtějí jen klidné místo s pěšinkami a informačními tabulemi o událostech v Letech. Přesunutí vepřína podle Růžičky oddalují i spekulace o finanční náročnosti akce, ačkoli se neprovedl žádný audit. "Evropská unie, aby donutila vládu k rychlejšímu odstranění vepřína, může na audit symbolicky vyčlenit prostředky a provést audit sama," řekl Růžička.

Po bohoslužbě k přítomným promluvil také místopředseda Senátu Petr Pithart. Připomněl, že nacisté by po Romech, Židech či Sintech zamířili svou snahu o vyhlazení také na Slovany. "Počínejme si tak, jako by to, co se tady stalo Romům, se stalo Čechům," řekl Pithart. Podle historických pramenů přišlo v táboře v Letech o život 326 lidí, z nichž asi polovinu tvořily děti. V roce 2000 byl obětem tábora odhalen památník se jmény na hřbitově v nedalekých Mirovicích.

Výzva Evropského parlamentu, aby Česko zrušilo vepřín stojící v místech bývalého koncentračního tábora pro Romy v Letech u Písku, nejspíš vyvolá nová jednání na toto téma. Za zrušení vepřína by se přimlouval premiér Jiří Paroubek (ČSSD), obává se však, že rychlé řešení problému nebude možné. Prezident Václav Klaus v reakci na čtvrteční rezoluci europoslanců zdůraznil, že by se o vepřínu mělo rozhodovat v Česku, a nikoli v Evropské unii. Podle prezidenta většina europoslanců nemá k problému potřebné informace. "O vepřínu v Letech hlasovalo 760 poslanců, kteří nevědí, kde jsou Lety, kteří nevědí, že je tam vepřín, kteří nevědí, co se tam stalo," míní prezident. "Rozhodně se o tom bude jednat, ale nějakou senzační zprávu, že by se to okamžitě rušilo, tu nemůžeme vydat," řekl ČTK zmocněnec vlády pro lidská práva a poslanec Svatopluk Karásek. Podotkl, že dosavadní jednání ztroskotala zejména kvůli vysokým nákladům na přemístění vepřína, jež by dosáhly asi 800 milionů korun.

Podle historických pramenů přišlo za války v táboře na tomto místě o život 326 lidí, z nichž asi polovinu tvořily děti. V roce 1995 odhalil v Letech tehdejší prezident Václav Havel památník. Romové se již delší dobu snaží o uzavření vepřína, ale zatím neúspěšně. Výzva k jeho zrušení je součástí rezoluce odsuzující diskriminaci Romů, již Evropský parlament v Bruselu schválil ve čtvrtek. Text vyzývá instituce Evropské unie a členské i kandidátské státy EU, aby přijaly příslušná opatření, která povedou k lepšímu postavení Romů ve společnosti. Předseda poslaneckého klubu ODS v EP Jan Zahradil oznámil, že poslanci strany hlasovali proti rezoluci z toho důvodu, že výslovné uvedení Česka v textu jako jediného konkrétního příkladu diskriminace Romů považují za nepřiměřené.