Projekt Kafka

Schönbornský palác

Tržiště 15, Malá Strana

V březnu roku 1917 Kafka pronajal dvoupokojový byt v Schönbornském paláci pro sebe a pro svou snoubenku Felice. Palác byl přebudován okolo poloviny 17. století tehdejším majitelem, velmistrem maltézského řádu Rudolfem Colloredo-Waldseem, v raně barokním stylu; v roce 1794 se stal majetkem Schönbornských hrabat. Dnes je palác sídlem ředitelství amerického velvyslanectví. Za časů Kafky se před ním rozkládal trh se zeleninou.

Kafka napsal Felice Bauerové: „Když jsem se vrátil z Mnichova s novou kuráží, zašel jsem do realitní kanceláře, kde mi téměř jako první nabídli byt v jednom z nejkrásnějších paláců. Dva pokoje a předpokoj, který byl napůl zařízen jako koupelna. Šest set korun za rok. Byl to splněný sen. Zašel jsem tam. Pokoje s vysokými a krásnými stropy. červenými a zlatými, trochu jako ve Versailles. Čtyři okna shlížející do snově tichého dvora, jedno okno do zahrady. Ta zahrada! Vchází se zámeckou bránou, nevěříš vlastním očím. Skrz druhou bránu lemovanou karyatidami, můžeš vidět stoupání na Gloriettu (sloupové portiko), velkoryse široký svah s půvabně poskládanou řadou schodů, točité kamenné stupně jsou přerušované postranními cestičkami vedoucími pryč. Schönbornský palácSchönbornský palác Nuže, byt měl jednu malou vadu. Dosavadní nájemník, mladý muž, který žil odděleně od své ženy, a vedl zde domácnost několik měsíců se svým sluhou, byl neočekávaně přesunut (je státní úředník) a musel opustit Prahu, ale do bytu již stačil za tu krátkou dobu mnoho investovat, že se ho nechtěl vzdát tak snadno. Takže si ho nechal a hledal někoho kdo by alespoň částečně pokryl jeho výdaje (zavedení elektrického světla, zařízení koupelny, zabudování vestavěných skříní, zavedení telefonu, velký koberec). Já jsem nebyl ten někdo. Za toto všechno chtěl totiž šest set padesát korun (zajisté trochu dost). Pro mě to bylo příliš a také přehnaně vysoké, studené místnosti byly příliš okázalé, a navíc jsem neměl žádný nábytek, když o tom trochu uvažuji. Ale náhodou byl jiný byt v témže paláci, na druhém (třetím) podlaží, pronajímaný samotnou administrací budovy s poněkud nižšími pokoji, výhledem do ulice s Hradčany blízko u okna. Přátelštější, lidštější, skromně zařízený; hraběnka, která zde byla přebývala měla pravděpodobně skromnější požadavky, zůstal zde dívčí nábytek sestávající se ze starých kusů.“

Okna Kafkova bytu v Schönbornském paláciOkna Kafkova bytu v Schönbornském paláci Kafka byl sotva zpola usazený v Schönbornském paláci, když v noci z 12. na 13. srpna utrpěl plicní krvácení. Tento měsíc už předtím jednou vykašlal krev, když si byl zaplavat, ale odmítal si přiznat cokoliv znepokojujícího. Nyní nebylo už žádných pochyb s vážností jeho choroby – tuberkulóza. Kafka později popsal tuto noční událost Mileně: “Začalo to asi před 3 roky uprostřed noci krvácením. Vstal jsem, zneklidnělý jako bývá každý něčím novým (místo toho jsem měl zůstat ležet, jak jsem se později dozvěděl), přirozeně poněkud vylekaný, prošel jsem se po pokoji, šel k oknu, vyklonil se ven, pak jsem šel k umyvadlu, zase jsem se prošel po pokoji, sednul jsem si na postel - neustále mi tekla krev. A v té samé chvíli jsem ale nebyl nešťastný, po 3, 4 letech nocí beze spánku – za předpokladu, že krvácení ustane – jsem byl schopný poprvé spát. Přestalo to (a od té doby se to znovu neobjevilo) a spal jsem po celý zbytek noci. Nicméně ráno, když přišla dívka na úklid (tehdy jsem měl byt v Schönbornském paláci), hodná, velmi oddaná, ale příliš věcná, a uviděla krev, řekla: ‘Doktore, s vámi to dlouho nepotrvá.’ Ale já se cítil lépe než obvykle, šel jsem do kanceláře a až odpoledne k doktorovi.” Kafka se s touto událostí svěřil také sestře Ottle; před rodiči ji utajil.

„Jedné noci asi před třemi týdny jsem měl hrozný záchvat kašle, kdy mi krvácely plíce. Probudil jsem se okolo čtvrté ráno překvapený množstvím slin v ústech, vyplivl jsem je, rozsvítil světlo, a uviděl chuchvalce krve. A pak to začalo. Nevím, jestli to hláskuji správně, ale v češtině se to nazývá „chrlení“, což je výstižné pojmenování pro tento proud z hrdla. Myslel jsem si, že to snad nikdy neustane. Jak mám utěsnit ten proud, když jsem ho nevyvolal? Vstal jsem a několikrát přešel pokoj, přistoupil jsem k oknu, vyhlédl ven, šel nazpět – krev stále tekla, až to nakonec ustalo a já usnul, spal jsem déle, než kdykoliv předtím.“

Rodinný doktor, kterého později kontaktoval, diagnostikoval průduškovou infekci. Na radu Maxe Broda se Kafka nechal vyšetřit plicním specialistou, ačkoli sám už přišel na vlastní vysvětlení své nemoci: „Bylo to takto: mozek nemohl snášet starosti a bolesti, které na něj byly uloženy. Řekl: ‘Vzdávám to; jestliže je zde někdo, kdo má stále zájem udržovat toto tělo, pak by mě měl ulehčit něco z břemene, a může vydržet trochu déle.’ A tehdy se plíce nahlásily do služby.” Kafka brzy přišel na to, že tuberkulóza může mít i světlé stránky, například když došlo později na únik ze zasnoubení s Felice. Tuberkulóza také znamenala možnost předčasného důchodu. Kafka požádal o důchod 6. září, poprvé, samozřejmě, bez úspěchu. Nicméně mu bylo poskytnuto tříměsíční volno na zotavenou, které chtěl strávit se svou sestrou v rurální idyle v Siřemi. Tehdy se musel Kafka vzdát bydlení v Schönbornském paláci: „Drahá Ottlo, odstěhoval jsem se tedy. Naposledy jsem zavřel okna v paláci a zamkl dveře, jak podobné musí být umírání.“

 
Zpět