Jan Hus

Mistr Jan Hus

Nemá býti věřeno v církev, poněvadž není církev Bohem.

6. července uplyne 600 let od upálení Mistra Jana Husa, jednoho z největších církevních reformátorů. Husovo učení bylo pro církev nepřijatelné, Hus byl nucen na Kostnickém koncilu k odvolání svých názorů. Jan Hus ale ve své pravdě vytrval a neodvolal, byl proto odsvěcen a odsouzen k smrti k upálení na hranici.

Lépe jest dobře zemříti, nežli zle živu býti. Pro trest smrti nemá se hřešiti... Kdo smrti se bojí, ztrácí radosti života. Nade vším vítězí pravda. Vítězí, kdo jest usmrcován.

Životopis - základní data

~ 1371 přibližný rok narození
~ 1401 vysvěcen na kněze
~ 1402 jmenován rektorem Karlovy univerzity
~ 1402-1412 kazatel v Betlémské kapli
~ 1412 odvolal se ke Kristu
~ 1414 odjel do Kostnice obhájit své učení
~ 6. 7. 1415 upálen v Kostnici rozhodnutím Kostnického koncilu

 

Životopis

Počátky

Rodný dům Jana Husa v Husinci u Prachatic, foto: Štěpánka BudkováRodný dům Jana Husa v Husinci u Prachatic, foto: Štěpánka Budková Jan Hus přišel na svět asi v roce 1371 v jihočeském Husinci u Prachatic, kde je možné navštívit jeho rodný domek. Objevuje se však jeden záznam, který přináší zprávu o kněžském vysvěcení jistého Jana, původem z Husince u Prahy.

Historik Petr Čornej: "Husův rodný domek je tam (u Prachatic, pozn. red.) od počátku 17. století, ale už zhruba od roku 1480 máme doloženo to, že Husova matka vedla malého Husa do Prachatic do školy. Čili ukazuje to, že pětapadesát let po Husově smrti už tradice v Husinci u Prachatic existovala. Na druhou stranu existuje záznam o Janovi z Husince, který se přihlásil k vysvěcení na kněze v roce 1400, kde se píše Jan Michalův z Husince, kraj Boleslavský. To by ukazovalo zase spíše na Husinec u Prahy. Ale je tu jeden problém, totiž, že žadatelé o kněžské svěcení se nemuseli přihlašovat z místa, odkud pocházeli, nýbrž z místa, kde momentálně působili nebo bydleli. V tomto případě je to neřešitelné. Je-li Jan z Husince - a vypadá to, že ano, protože Hus všude uvádí, že získal kněžské svěcení 1400/01, tak se jeho otec jmenoval Michal. Jméno matky neznáme, podle Husa jen víme, že to byla zbožná žena. Hus měl také bratra, který měl minimálně dva syny, kteří zlobili, takže Hus nedoporučoval, aby se z nich stali kněží, protože by z nich nebyli dobří kněží. Pro Husinec u Prachatic svědčí také skutečnost, že nad Husem držel ochrannou ruku Křišťan z Prachatic a dále, že notář Mikuláš z Prachatic nazývá Husa svým kompatriotou, tedy spolukrajanem."

Mistr Jan HusMistr Jan Hus - V roce 1393 získal hodnost bakaláře svobodných umění na pražském učení.

Na rozdíl od svého spolužáka Jakoubka ze Stříbra byl ale jen průměrným studentem. Podle vlastních slov se chtěl stát knězem, aby "měl dobré bydlo a rúcho a byl lidem vzácen". Jako student hrával šachy, pil s chutí víno a zúčastnil se i žákovské koledy, při které studentský biskup vjel na oslici do kostela. S odstupem času toho Hus velmi litoval.

Viklef, Viklef, nejednomu ty hlavu zvikleš!

- Roku 1396 se stal Mistrem svobodných umění a o dva roky později opisuje Viklefovy traktáty.

Hus nebyl sám, koho názory anglického reformátora zaujaly. Okouzleni jeho spisy byli i Jakoubek ze Stříbra, Štěpán Páleč a další mladí čeští učenci na pražské univerzitě. Spor o Viklefa během krátké doby rozdělí studenty i profesory a prohloubí národnostní spory mezi Čechy a Němci. Bude to později právě zastrašený Husův přítel Štěpán Páleč, který při každé příležitosti upozorní církev na viklefské kacířství.

Kázání

Vyobrazení kázání Jana Husa v Betlémské kapli, foto: Wolfgang Sauber, CC BY-SA 3.0 UnportedVyobrazení kázání Jana Husa v Betlémské kapli, foto: Wolfgang Sauber, CC BY-SA 3.0 Unported Nemodlí-li se kdo v srdci, nadarmo pracuje jazykem a ničeho nedosáhne. (Betlémské poselství II. kázání na jedenáctou neděli po Trojici, 23. srpna 1411)

V roce 1401 byl Hus vysvěcen na kněze a o rok později ustanoven správcem a kazatelem Betlémské kaple. Třicátník Hus tak získal velmi významné a vlivné místo s velkou odpovědností. Přímo z kazatelny tu mohl šířit myšlenky o nezbytné reformě církve a jeho kázání měla mezi Pražany velký ohlas. Hus, který byl zprvu pod ochranou krále i arcibiskupa, působil v Betlémské kapli celkem nerušeně dalších sedm let.

Dne 15. října 1401 byl Hus zvolen děkanem artistické fakulty na zimní semestr 1401–1402 a v roce 1409 rektorem univerzity, kde se stavěl za větší podíl Čechů na řízení univerzity.

Spor o Viklefa

Jan ViklefJan Viklef V roce 1403 propukly skutečně vážné spory o Viklefa. Zřejmě díky Jeronýmu Pražskému se čeští učitelé na pražské univerzitě seznámili s pozdními Viklefovými spisy, ve kterých oxfordský reformátor zastával odvážné a provokativní názory. Češi tyto teze rádi přijímali, učitelé "cizích národů" na univerzitě, tedy Bavoři, Sasové a Poláci, se jimi ale cítili ohroženi. Jejich zástupce Mistr Hübner sestavil z Viklefových spisů 45 článků, které označil za kacířské. V květnu 1403 o nich na půdě univerzity měli jednat Češi s cizinci, do debaty vstoupil i Hus, "cizí" učitelé však Čechy přehlasovali. V roce 1408 arcibiskup zakazuje Viklefovo učení a odvrací se od Husa. Více...

Dekret kutnohorský

Dekret kutnohorský - opis zhotovený pro Jana Husa 18. září 1414, foto: Anton KajmakovDekret kutnohorský - opis zhotovený pro Jana Husa 18. září 1414, foto: Anton Kajmakov Jan Hus byl představitelem reformní skupiny na univerzitě, která se otevřeně hlásila k Viklefovým spisům, čímž se vyhranila proti profesorům a studentům z dnešního Německa a Polska. Výsledkem ideologického napětí bylo vydání dekretu, který zvýhodňoval na jednotlivých fakultách, kromě právnické, při hlasování "Čechy" (patřili k nim i zástupci Moravy, Uherska a Sedmihradska) a přisuzoval jim tři hlasy - tj. stejnou váhu jako všem ostatním "národům" dohromady. Spor měl politické pozadí, šlo o diplomatický souboj krále Václava IV. a Ruprechta Falckého o titul římského krále, při jehož volbě hrála důležitou roli katolická církev zosobněná papežem. Na koncil v Pise, svolaný k řešení problému papežského schizmatu, měli být vysláni zástupci univerzity a zatímco proreformní kruhy se stavěly za krále Václava IV., Ruprecht Falcký měl na své straně zejména Viklefovy odpůrce. Dekret byl oficiálně vydán v Kutné Hoře 18. ledna 1409, k jeho vyhlášení došlo pravděpodobně na královském hradě Točník u Berouna. Vedl ke ztrátě vysoké úrovně Karlovy univerzity, neboť odešly stovky pedagogů a studentů na podobné instituce v sousedních zemích.

Na Kozím hrádku

Je sedm duchovních skutků milosrdenství - a ty sú: učiti hlúpého, raditi pochybujícímu, tresktati hřěšícieho, těšiti zarmúceného neb smutného, odpustiti vinu blížniemu, trpěti mile protivenstvie křivé, modliti sě i za nepřátely. (Postila)

Reliéf Kozího hrádku na pomníku Jana Husa v TábořeReliéf Kozího hrádku na pomníku Jana Husa v Táboře Hus našel útočistě od roku 1413 na Kozím hrádku. Káže venkovským lidem, píše svá vrcholná díla O církvi (De ecclesia), českou Postilu, překládá Písmo do češtiny.

Souběžně s tím se začal vyostřovat spor o svobodné kázání, v němž se Hus otevřeně stavěl za to, že z Bible může veřejně kázat i laik, a to bez jakéhokoli církevního schválení. Odvolával se přitom na zprávy z evangelií, kde Ježíš evangelizaci přímo nařídil všem svým následovníkům. Tím ovšem Hus zásadním způsobem zaútočil na monopol církve. Více...

Kostnický koncil

Kostnický koncil svolal 30. října 1413 papež Jan XXIII. po naléhání římského krále Zikmunda. Byl zahájen v listopadu 1414. Koncil měl ukončit neúnosný stav rozkolu západní církve, reformovat církev „v hlavě i v údech“ (in capite et membris) a odstranit současné hereze. Již z tohoto určení vysvítalo, že proces s Janem Husem, zahájený u kurie Alexandra V., bude tvořit pouze jednu z položek programu koncilu.

Václav Brožík, 'Mistr Jan Hus na koncilu kostnickém', 1883, foto: GHMPVáclav Brožík, 'Mistr Jan Hus na koncilu kostnickém', 1883, foto: GHMP Spolu se svým odvoláním ke Kristu, případně ke svolanému koncilu, nebyl dokončen proces, který papežská kurie s Husem vedla, avšak kostnický koncil měl tento proces převzít. Jan Hus se na pozvání krále Zikmunda 11. října 1414 vydal na koncil v domněnce, že mu bude umožněno svobodně disputovat o jeho nauce a víře, avšak neuvědomil si, že již od začátku s ním byl v Kostnici veden právní proces, navazující na nedokončený proces předešlý. Glejt, který na cestu Husovi vystavil král Zikmund, nemohl zaručit nic víc než bezpečnou cestu Zikmundovým územím do Kostnice (přes Zlatou cestu); církevní soud koncilu se vymykal králově pravomoci. Více...

Odsouzení

6. července 1415 se konalo XV. zasedání sněmu v případu Mistra Jana Husa. Byl přečten průběh procesu a Husovy nauky označeny za heretické. Hus se chtěl znovu hájit, avšak byl umlčen, protože obsahem jednání již nebylo slyšení, ale vynesení rozsudku. Jan Hus byl obviněn z šíření Viklefových nauk, ze snahy bránit odsouzení jeho článků a učení jeho nauky. Husovy knihy bylo nařízeno spálit a Jan Hus byl prohlášen za zatvrzelého kacíře. Podle církevního práva měl být degradován. Hus znovu odmítl odvolat. Sněm prohlásil, že s Husem již nemá nic do činění a předal jej světskému rameni s žádostí, aby bylo ušetřeno jeho života.

Iluminace upálení Jana Husa od Janíčka Zmilelého z Písku v Jenském kodexuIluminace upálení Jana Husa od Janíčka Zmilelého z Písku v Jenském kodexu Král Zikmund, zastupující svého bratra Václava, odevzdal Husa místnímu pánu, který jej vydal k provedení rozsudku radě města Kostnice. Popraviště mělo být za městskou branou na cestě k hradu Gottlieben. Hus cestou zpíval mariánskou píseň Christi virgo dilectissima a přesvědčoval lid, že neučil bludům. Poté, co byl přivázán k hranici, přijel Zikmundův maršálek a nabídli Husovi z králova rozkazu odvolání, aby si zachoval život. Hus odmítl a hranice byla zapálena. Hranice i s Husovými ostatky byla po upálení vhozena do řeky Rýna, aby si jeho přívrženci neudělali z hrobu poutní místo.

Jeho poslední slova prý byla: "A na této pravdě evangelia, již jsem psal, učil a kázal na základě výroků a výkladů svatých otců, chci dnes vesele zemříti".

 

Husovo dílo

Rukopis Mistra Jana HusaRukopis Mistra Jana Husa Jan Hus psal především traktáty, ale i rozsáhlejší díla. Pro církev psal latinsky, pro prostý lid česky. Husova díla jsou charakteristická přístupným jazykem a jasnou kompozicí.

O církvi (De ecclesia) - nejkritičtější Husův spis O církvi (latinský originál pod názvem De ecclesia) navazuje na stejnojmenný traktát Viklefův. Ve 23 kapitolách kritizuje poměry v církvi, kterou rozděluje na obecnou - společenství lidí (křesťanů) - a papežskou. Většinu svých tezí opírá o biblické citáty. Odmítá fakt, že papež je přirozenou hlavou církve, a to bez ohledu, zda vede příkladný život. Převzal Viklefův názor, že ve skutečnosti v čele církve stojí Kristus. Více...

De orthographia Bohemica - středověký spis, který patří k základním kamenům vývoje českého pravopisu a je považován zároveň za nejstarší pojednání o fonetice v Evropě, vyjma mrtvých jazyků. Vznikl ve středověku mezi lety 1406 a 1412, i když dle některých pramenů je datován až do období konce husitského hnutí. Nedochoval se originál, pouze opis v třeboňském archivu. O to, že je jeho autorství přisuzováno Mistru Janu Husovi, se zasadil historik a objevitel díla František Palacký, který spolu Aloisem Vojtěchem Šemberou inicioval jeho první tištěné vydání v roce 1857 pod názvem Orthographia Bohemica, resp. Ortografie česká. Více...

Postila - soubor kázání, který Jan Hus sepsal po svém odchodu z Prahy. Postily zaznamenávali od středověku kněží, aby více přiblížili víru obyčejným lidem. Více...

Dcerka - dílo s podtitulem O poznání cesty pravé k spasení věnoval kazatel dívkám a mělo pro ně být návodem, jak žít v souladu s božím slovem.Více...

Výklad Viery, Desatera a Páteře - výklad víry, desatera Božích přikázání a motlitby Otčenáše (Páteř je odvozené od Pater noster, latinského označení motlitby). Hus odlišuje „věřit v Boha“ a „věřit Bohu“ - věřit v existenci Boha ještě neznamená, že člověk je křesťanem. Být pravým křesťanem znamená věřit Bohu, tzn. Božímu slovu a jednat podle něho. Věřit Bohu znamená také důvěřovat mu a milovat jej. Více...

Knížky o svatokupectví - kritika soudobé církve, napsáno po zákazu působení v Betlémské kapli. Za svatokupectví považoval, pokud někdo vymáhal poplatky za církevní obřady (křty, pohřby, mše, modlitby apod.), nehledě na chudobu věřících. Je pro odebrání majetku církevním hodnostářům, neříká však, komu by měl patřit.Více...

Co bylo dál

Husitství

Smrt jednoho z hlavních představitelů české církevní reformace otřásla jeho stoupenci. V období vlády Václava IV. se zhoršovala ekonomická situace v zemi. Propukly hladomory, král musel bojovat se šlechtou o své postavení, přetrvával rozkol v církvi. Přestože byla snaha utišit Husa tak, aby upadl v zapomnění, jeho smrt byla v Čechách vnímána jako mučednická a rozhodnutí kostnického koncilu tak mělo opačný účinek, než se očekávalo. Do čela opozice proti církvi reprezentované papeži se postavili kališníci, později označovaní též jako husité. Prosazovali přijímání podobojí i pro neduchovní - tedy nejen tělo Kristovo v podobě hostie, ale i jeho krev - víno.

K radikalizaci kališníků došlo po dosazení konšelů na novoměstskou radnici v roce 1419, kteří nechali zajmout několik husitů, na což reagoval 30. července dav vedený kazatelem Janem Želivským defenestrací radních. Tento okamžik je považován za počátek husitských válek. Čin Želivského a jeho pomocníků rozhněval krále Václava IV. natolik, že prodělal mozkovou mrtvici a dva týdny nato zemřel. Jeho bratr Zikmund se měl stát novým českým králem. Podmínky, které si však kladla šlechta, a především husité, pro něj nebyly přijatelné, a proto se rozhodl k přípravě křížového tažení proti stoupencům podobojí.

Místa spojená s Janem Husem

Husinec

V Husinci na Prachaticku byl otevřen opravený rodný dům Jana Husa. Náklady na projekt, který připomíná odkaz významného středověkého kazatele, činily 26 milionů korun. Příprava rekonstrukce jeho rodného domu trvala několik let. Centrálním a nejpamátnějším prostorem obnovené památky je Husova světnička, spojovaná s Husovým narozením a dětstvím, v její bezprostřední blízkosti je Husova modlitebna. Autorem architektonického a výtvarného řešení expozice s využitím současné multimediální komunikace je architekt Petr Fuchs. Více...

Univerzita Karlova

Jan Hus odešel studovat Karlovu univerzitu ve svých 16 letech. V roce 1396 se stal mistrem artistické fakulty a dva roky poté už zde přednášel. V zimním semestru 1401/1402 byl zvolen děkanem zmíněné fakulty. Završením jeho kariéry na univerzitě bylo zastávání funkce rektora v letech 1409-1410. Přispěl k tomu ale odchod většiny nečeských učenců.

Kostel sv. Michala Archanděla v Praze

Jan Hus není spjat v Praze pouze s Betlémskou kaplí. V letech 1401 a 1402 působil v kostele sv. Michala u Staroměstského náměstí, který byl baštou reformních kazatelů. Odehrávaly se tu disputace univerzitních mistrů. Hus se tu těšil dobré pověsti, i proto se na něj v kostele nevztahovala klatba, uvalená na duchovního v roce 1411. Od roku 1414 se zde přijímalo pod obojí způsobou.

Betlémská kaple

Betlémská kaple byla postavená na konci 14. století díky okruhu posluchačů Jana Milíče z Kroměříže. Okolí kaple nemělo ve středověku příliš dobrou pověst. Nedaleko byla Liliová ulice, která byla ve staročeštině označována jako zlopověstná. Bylo tady totiž stanoviště prostitutek.Betlémská kaple jako místo duchovní obnovy vyrostla na parcele, která patřila kramáři Janu Křížovi, v dnešní době bychom o něm mluvili jako o velkoobchodníkovi. Kaple byla snad největším prostorem v celé tehdejší Praze. Více...

Kozí Hrádek

Je známý především pobytem Mistra Jana Husa, který zde působil po vynuceném odchodu z Prahy. Psal se rok 1412 a na hrádku tehdy vládli bratři vladykové Jan a Ctibor z Kozího. Hus zde sepsal svá stěžejní díla. Více...

Krakovec

Legenda říká, že hrad Krakovec získal název podle bájného knížete Kroka, který měl, jak jsme se všichni učili, tři dcery - Kazi, Tetu a Libuši. A Krakovec měl být jeho sídlem. Zřejmě to tak ale nebude, neboť už kronikář Kosmas ve 12. století uváděl, že místo, kde kníže Krok žil, je v sutinách a stromovím porostlé. A to se o Krakovci rozhodně říct nedá. Další teorie říká, že své jméno získal podle množství krkavců, kteří v okolí žijí. Více...

Kostnice

Návštěvníci jihoněmecké Kostnice si mohou prohlédnout, jak se v současném českém umění projevuje odkaz církevního reformátora Jana Husa. Zvláštní výstava uspořádaná u příležitosti letošního 600. výročí Husova upálení se koná v domě, v němž český kněz na kostnickém koncilu podle tradice pobýval, a potrvá do 31. července. Výstavu pořádá Husovo muzeum v Kostnici ve spolupráci s pražskou Galerií LaFemme. Vystavuje na ní 14 umělců, kteří vytvořili obrazy inspirované životem a učením Jana Husa i okolnostmi jeho smrti na kostnickém koncilu. Více...

Akce k výročí

Národní slavnosti "Jan Hus - Evropan nové doby"

1. dubna - 25.září / www.janhus600.cz

~ Jan Hus a pražská univerzita
28. dubna - 28. srpna / Výstava v Karolinu
http://hus.cuni.cz/HUS-1.html

~ Mistr Jan Hus: Stopy jeho učení po celém světě až do dnešních dní
11. června - 15. srpna / výstava na Letišti Václava Havla - terminál 2

~ Mistr Jan Hus a gastronomie 15. století
6. června - 15. srpna / Výstava v Muzeu gastronomie
www.muzeumgastronomie.cz

~ Mistr Jan Hus a jeho svět
26. června - 30. června / Výstava v Národním archivu v Praze 4 - Chodovci
www.nacr.cz/zpravy/jan_hus

~ Jan Hus 1415-2015
6. června - 31. října / Výstava v Husitském muzeu v Táboře
www.jan_hus.cz

~ Betlémská odysea
4. července - 5. července od 22.30 / Videomapping na budově Betlémské kaple

~ Živý Hus
6. července od 16h / Kulturní program ve Valdštejnské zahradě
www.zivyhus.cz

~ Za svou pravdou stát
6. července - 31. srpna / Výstava výtvarných děl českých umělců v Betlémské kapli na téma Husova odkazu dnešku

~ Hrr na ně! Husité na Vítkově
11. července / Rekonstrukce bitvy mezi husity a křižáky z roku 1420 na Vítkově

~ Město Husinec – „Náš Mistr Jan – zemřel, aby žil“
5. - 6. července / Tradiční Husovy oslavy v historickém centru Husova rodiště v Husinci
www.husinec.cz/mistr-jan-hus/600-let

Husovské slavnosti

5. července - 6. července
www.hus-fest.cz
www.husovapraha.cz

~ Mistru Janu Husovi s láskou
5. července od 14h / Duchovně-kulturní setkání Betlémské kapli a slavnostní odevzdání zvonu 'Mistr Jan Hus'

~ Slavnostní zahájení Husovských slavností
5. července od 18h / Koncert Moravské filharmonie Olomouc na Staroměstském náměstí

~ Středověké tržiště
6. července od 10h-18h / Kulturní program, loutková divadélka, šermířská vystoupení, řemesla, historické zbraně na Ovocném trhu

~ Bohoslužba k uctění památky Mistra Jana Husa
6. července od 15h / Bohuslužba v Betlémské kapli s vystoupením souborů Musica Bohemica a Schola Gregoriana Pragensis

~ Ekumenická bohoslužba
6. července od 17h / Bohoslužba na Staroměstském náměstí

~ Slavnostní večer k 600. výročí Mistra Jana Husa
6. července od 19:30 / Hudební pragram ve Smetanově síni Obecního domu

~ Oratorium Mistr Jan Hus
6. července od 20:30 / Představení hudebního díla Richarda Pachmana na Staroměstském náměstí

Další akce

~ Husovské unikáty ze sbírek Národního muzea. Mistr Jan Hus a jeho dědictví
5. června - 12. července / Výstava v Národním muzeu
www.nm.cz

~ Neodvolám
5. června - 4. července / Výstava současných výtvarných umělců v empírovém skleníku v Královské zahradě na Pražském hradě

~ Praha Husova a husitská 1415-2015
24. září - 24. ledna 2016 / Výstava v Clam-Gallasově paláci

 

~ Cesta MJH
Plzeňská diecéze Církve československé husitské připravila v rámci připomínky 600. výročí upálení Mistra Jana Husa sérii 11 schránek hry geocaching, které byly ukryty na Táborsku a Písecku v místech, o kterých se předpokládá, že je Hus navštívil. Na realizaci se podílejí i Husitské muzeum v Táboře a Krajský úřad Jihočeského kraje, který sérii zařadil do projektu Jižní Čechy husitské.