Slovanští věrozvěsti Cyril a Metoděj

Soluňští bratři Konstantin (Cyril) a Metoděj byli na Velkou Moravu vysláni roku 863 byzantským císařem Michaelem III. na žádost knížete Rostislava, který chtěl šířením slovanské liturgie čelit sílícímu vlivu Franské říše. Nejednalo se v pravém slova smyslu o misijní cestu, protože území Velkomoravské říše bylo již v předchozích letech částečně christianizováno kněžími z Řecka, Itálie a Bavorska.

Oba věrozvěsti za sebou měli zkušenosti z Krymského poloostrova, kde se jim podařilo obrátit z judaismu na křesťanství Chazary. Na základě místních legend nalezli u Chersonu údajné ostatky sv. Klimenta, což byl důležitý okamžik pro posílení víry u místních obyvatel. Zároveň si tím upevnili svou pozici u papeže.

Na rozdíl od prvních misionářů na Moravě dokázali křesťanství Slovanům skutečně přiblížit, a to především díky překladu základních církevních textů a vytvořením nejstaršího slovanského písma - hlaholice, kterou sestavil Cyril na základě řecké abecedy. Z hlaholice se později na území Bulharska vyvinula jednodušší cyrilice. Své přesvědčení o právu na mateřský bohoslužebný jazyk formulovali bratři v Proglasu, veršované předmluvě k evangeliu.

 

Konstantin (Cyril)

Konstantin (826/827-869) byl sedmým, nejmladším dítětem v rodině zámožného soluňského úředníka, jehož manželka byla blízkou příbuznou byzantského císaře. Již v době svého mládí patřil k nejvýznamnějším vzdělancům Evropy, proto byl předurčen k účasti na učených disputacích se stoupenci jiných kultur a náboženství a k misijní činnosti. Vysloužil si přezdívku Filosof. Poslední roky svého života strávil v Římě, kde přijal řeholní jméno Cyril.

Metoděj

Metoděj (813-885) byl od mládí připravován na kariéru vysokého státního úředníka. Dostalo se mu právního a vojenského vzdělání. Stejně jako bratr však inklinoval k duchovním hodnotám a uchýlil se do kláštera, kde přijal jméno Metoděj (do té doby se uvádí jako Michael). Po 40 měsících strávených na Moravě doprovodil bratra na misi k panonskému knížeti Kocelovi. Po Cyrilově smrti se ještě třikrát vrátil na Moravu, stal se arcibiskupem a podařilo se mu zde vychovat asi 200 žáků.

 

Poměrně podrobnou charakteristiku obou bratří přinášejí tzv. moravsko-panonské legendy (Život Konstantinův, Život Metodějův), které vznikly ještě v průběhu 9. století. Přestože slovanský jazyk v liturgii potvrdila bula papeže Jana VIII. v roce 880, franští duchovní se proti Metodějovi postavili a spolu s jeho žáky jej uvěznili. Metoděj si zvolil za nástupce učedníka Gorazda, který musel se svými věrnými Moravu opustit a vydal se šířit vzdělanost a křesťanství na Balkán.

Papež Jan Pavel II. prohlásil roku 1980 sv. Cyrila a Metoděje za patrony Evropy. Jako symbolický den příchodu slovanských věrozvěstů na Moravu byl v 19. století stanoven 5. červenec, i když podle písemných pramenů je zřejmé, že na dvůr knížete Rostislava došli již o dva měsíce dříve. Důvodem posunu data této události, kterým se neřídí například pravoslavné církve, mohla být snaha o oslabení kultu Jana Husa.

U příležitosti 1150. výročí příchodu soluňských bratří se koná v rámci cyrilometodějských oslav po celé České republice řada výstav a setkání. Nejvýznamnější z nich je tradiční Národní pouť Velehrad (5. 7.). Největší výstavy byly připraveny v Arcidiecézním muzeu v Olomouci a v Moravském zemském muzeu (Paláci šlechtičen) v Brně.

 
 

Zpracoval: Miloš Turek