150 let od Bitvy u Hradce Králové

Význam bitvy a její následky

Foto poskytl: Koniggratz1866.euFoto poskytl: Koniggratz1866.eu Bitva u Hradce Králové byla rozhodujícím střetnutím Prusko-rakouské války vedené v roce 1866 mezi Pruským královstvím, Italským královstvím a jejich spojenci na straně jedné a Rakouským císařstvím a jeho spojenci na straně druhé o převahu v Německém spolku. Vítězství Pruska nad Rakouským císařstvím vedlo ke vzniku Rakouska-Uherska a pruské hegemonii v Severoněmeckém spolku, což byl krok vedoucí k sjednocení Německa. Důsledkem války získala Itálie Benátky odstoupené Rakouskem, které se muselo vzdát i území Šlesvicka-Holštýnska.

Rakousko se po prohrané válce obrátilo směrem na Balkán, kde se brzy dostalo do konfliktu s národními aspiracemi Srbska a dlouhodobými plány Ruska. Rakouská agresivní politika zákonitě vyvolala nepřátelství Ruska. A Prusko, dominantní síla v severním Německu, se muselo dostat do konfliktu s Francií v Porýní. Všechny tyto trendy potřebovaly už jen zakotvit v aliancích a dohodách a cesta k největší evropské válce byla vytyčena. Válka měla přijít v roce 1914.

Foto poskytl: Koniggratz1866.euFoto poskytl: Koniggratz1866.euLokální následky: Velký dopad měla bitva na civilní obyvatelstvo v okolí bojiště. Armáda zabavila koně a hospodářská zvířata, v domech zřídila provizorní ošetřovny, ženy musely ošetřovat raněné, muži pohřbívali mrtvé.V místech, kde se vojska střetla, byla zničena zemědělská úroda, což bylo o to horší, že sucho o rok dříve způsobilo katastrofální neúrodu, nebylo co jíst, rozšířila se cholera. Škody utrpěly i lesy, zejména Svíb, který poničila střelba z děl.

Počtem nasazených vojáků byla tato prusko-rakouská bitva největší z těch, které byly svedeny na území Čech a Moravy.

Souvislosti střetnutí

Foto poskytl: Koniggratz1866.euFoto poskytl: Koniggratz1866.euPolitické soupeření Pruska a Rakouska o rozhodující pozici v tzv. Německém spolku hrozilo přerůst ve válečný konflikt již v roce 1850. Tehdy Prusko ještě přistoupilo k politickému jednání a na listopadové konferenci v Olomouci přijalo rakouské propozice, které vedly k obnovení Německého spolku. Odčinit toto tzv. Olomoucké ponížení se stalo jednou z hlavních priorit pruské zahraniční politiky. Záminkou k přímému střetu se stala otázka vlivu na území Holštýnska.

Kde se bojovalo

Bitva u Hradce Králové nebo také Bitva u Sadové nebo Bitva u Chlumu, jsou názvy pro střetnutí Rakouské a Pruské armády 3. července 1866 ve východních Čechách severozápadně od městských hradeb města Hradec Králové mezi řekou Labe a vesnicemi Sadová, Chlum, Neděliště, Lípa, Dub, Mokrovousy, Probluz, Nechanice a Přím.

Kdy a jak se bojovalo

Vlastní bitva proběhla 3. července 1866. Po půlnoci se rakouská a saská armáda rozmístily do půlkruhu dlouhého asi 10 km, v zádech měli řeku Labe. Za svítání začala bitva, ve které se Rakušané a Sasové utkali nejprve s pruskou První a Labskou armádou. Dopoledne nebylo o výsledku bitvy rozhodnuto, rakouská armáda vybavená moderními děly úspěšně vzdorovala útoku u vsi Lípa. Foto poskytl: Koniggratz1866.euFoto poskytl: Koniggratz1866.euRakousko v tuto chvíli mělo dokonce mírnou převahu. Rakouská taktika selhala především v tom, že dva rakouské sbory se zapojily do zbytečného boje o les Svíb a odkryly pravé křídlo půlkruhové formace. Po příchodu pruské 2.armády došlo k obratu a kolem 3 hodin odpoledne dobyli Prusové vrch Chlum. Rakušané se pokusili z prohrané bitvy ustoupit a snažili se o co nejmenší ztráty. Tento ústup, krytý jízdou a dělostřelectvem na křídlech, se za cenu krvavé jezdecké bitvy 10 000 jezdců obou stran u obce Střezetice okolo 5 hodiny zdařil, pruská armáda Rakušany nepronásledovala.

Pohřbívání padlých trvalo do 20. července a pak přišlo na řadu uložení sedmi tisíc uhynulých koní.

Kdo bojoval, kdo vyhrál a proč

Rakušané; velitel: polní maršál Ludvík rytíř von Benedek, celkem cca 250 000 mužů
Prusové; velitelé: král Vilém I., generál Helmuth Karl Bernard von Moltke, celkem cca 256 000 mužů

Foto poskytl: Koniggratz1866.euFoto poskytl: Koniggratz1866.euČasto se uvádí, že bitvu vyhrála moderní výzbroj pruské pěchoty, díky puškám jehlovkám nabíjeným zezadu. Rakouské pušky měly ale delší dostřel a větší přesnost, takže neúspěch Rakouska lze přičíst na vrub spíše špatné taktice boje zblízka, tzv. na bodáky, než špatné výzbroji. Největší rozdíly mezi oběma soupeři spočívaly ve vojenském velení. Rakouská generalita byla velmi slabá, většina generálů byli aristokraté a amatéři. Maďarský polní maršál Benedek, „rytíř bez bázně a hany“ byl vyhlídkami svého vojska hluboce deprimován, naopak proti němu stál pruský velitel Moltke, který ač stár, byl mladého ducha, agresivní a připraven riskovat. Generál Moltke poprvé ve vojenské historii použil ve své taktice pruskou železniční síť.

Ztráty v bitvě byly obrovské, především na rakouské straně: přišli o 43 000 vojáků, z toho 5 700 jich padlo. Prusové ztratili „pouze“ 9 000 mužů, z toho 2000 bylo zabito. Bitvu zaplatilo životem na 7 000 koní.

Zajímavosti střetnutí

Foto poskytl: Koniggratz1866.euFoto poskytl: Koniggratz1866.euPestrobarevné bojiště: Bitevní pole bylo opravdu pestrobarevné, například rakouští pěšáci byli oblečeni do modrých širokých kalhot, uherští měli kalhoty téže barvy, ale úzké. Kabáty měli všichni pěšáci bílé. Límce, výložky a manžety rukávů nesly dvacet odstínů různých barev podle čísla pluku. Ve špatném počasí (v době bitvy bylo mokro a deštivo) nosili vojáci přes kabát ještě šedý plášť. Jízda měla šedé kalhoty, modré kabáty a bílé pláště, myslivci měli zeleno-šedý oblek, klobouk s velkým chocholem kohoutích per a dělostřelci měli také šedé kalhoty, ale kabáty čokoládové barvy. Císař, generálové a důstojníci nosili při bojích dvourohý klobouk s hustým chocholem ze zeleného peří, zatímco nosiči raněných měli tmavozelené stejnokroje. Prusové přidali k této rakouské směsici jednotnou tmavomodrou uniformu a přilbu s mosaznou špicí.

TGM: Málo je známo, že když v jihomoravské obci Čejč hledala skupina rakouských vojáků cestu na Hodonín, ukázal jim ji šestnáctiletý Tomáš Masaryk, který se jejich veliteli svěřil s tím, že by chtěl narukovat do rakouské armády. „On mi to rozmlouval,“ vzpomínal budoucí první československý prezident, „že jsem mladý a vychrtlý, že tu není doktor, aby mě odvedl, že už bude konec vojny, a tak ledacos.“

Další informace a odkazy

koniggratz1866.eu
Garda města Hradce Králové
wikipedia.org/wiki/Bitva_u_Hradce_Králové
bellum.cz/bitva-u-hradce-kralove
chlum1866.cz/bitva-u-hradce-kralove
1866.cz

Zdroje:

Válka 1866, Havran, Paseka, Praha, 2005
Bojiště v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Olympia, Praha, 2005
Na co v učebnicích dějepisu nezbylo místo, Motto, Praha, 2014
Rozhodující bitvy, Naše vojsko, Praha, 1994
Příběhy o vojně 1866, Kruh, Hradec Králové, 1976
Vzpomínka na Hradec Králové, Panorama, Praha, 1986
Múzy nemlčely, Oftis, Ústí nad Orlicí, 2006
Podkrkonoší, Regia, Praha, 2014

Bitva u Hradce Králové v příspěvcích Radia Praha

Datum Nadpis
05.05.2018 Festival otevře v noci muzea, sklářskou huť nebo hrobku
05.07.2016 A krev tekla úvozem až do Rozběřic…před 150 lety proběhla bitva u Hradce Králové
05.06.2016 Akcí ke 150. výročí bitvy na Chlumu se zúčastní na 850 nadšenců
04.07.2015 Extrémní horko dalo zabrat vojákům i divákům v bitvě u Hradce
29.06.2013 V bitevní ukázce k výročí bitvy na Chlumu vystoupí na 500 lidí
30.03.2013 Muzeum války 1866 na Chlumu za rok navštívilo 13.000 lidí
02.07.2011 Bitva na Chlumu z roku 1866 připomněla padlé vojáky
27.06.2010 Výročí bitvy z roku 1866 připomene pochod, bitvy i otevření muzea

Zpracovala Lenka Žižková