Související články

Čeští vojáci po návratu z Mali dnes dostanou na pražském Vítkově medaile za službu v zahraničí. Za půlroční misi, během které hlídali velitelství výcvikové mise Evropské unie, doprovázeli velitele při výjezdech mimo základnu nebo cvičili malijské vojáky, budou oceněni čtyři desítky vojáků.

Bezpečnostní situace je v hlavním městě a jeho okolí oproti severu a středu země relativně klidná. Přesto se ale čeští vojáci v minulosti dostali do kontaktu s nepřítelem. Minulý rok v červnu se asi dvacítka českých vojáků střetla s teroristy, kteří zaútočili na hotelový komplex. Boj proti nim trval několik hodin.

Politici, vojáci a další lidé dnes oslavili 73. výročí konce druhé světové války v Evropě. K Národnímu památníku v Praze na Vítkově se přišli podívat na tradiční kladení věnců také pamětníci a váleční veteráni. Den, kdy nacistické Německo podepsalo v roce 1945 kapitulaci, slaví Česko společně s většinou evropských států jako státní svátek. Mezi přítomnými byl prezident Miloš Zeman, dorazili rovněž například předsedové Senátu a Sněmovny Milan Štěch a Radek Vondráček, premiér v demisi Andrej Babiš, ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová, náčelník generálního štábu Aleš Opata a kardinál Dominik Duka.

Pietní akty související s výročím ukončení války se konají na několika místech nejen v Praze, ale i v dalších českých městech. Druhé světové války se zúčastnila většina států světa. S více než 60 miliony obětí se stala dosud největším a nejvíc zničujícím válečným střetnutím v dějinách lidstva. Češi bojovali proti nacistům ve válce na západní i východní frontě.

Také v Brně si politici a další lidé připomněli výročí konce druhé světové války v Evropě. Vzpomínkový akt se odehrál u Kounicových studentských kolejí. Během druhé světové války koleje sloužily jako neblaze proslulé nacistické vězení a popraviště. Oběti nacismu připomíná kamenný pylon, sochy svatého Václava a umučeného muže v místě, kde nacisté stříleli vězně, a tři žulové stojany na dvoře kolejí, kde stály šibenice. Koleje jsou od roku 1978 národní kulturní památkou.

Na 8. květen připadá jedna z hlavních událostí historie nejen Česka, ale i Evropy. 8. května roku 1945 skončila 2. světová válka. Každá z bitev a válek v historii přinášela oběti. Postupně se začal vytvářet systém identifikace padlých zavedením vojenských identifikačních známek. Přesto i ve 20. století zůstalo mnoho bezejmenných obětí. A právě na jejich památku vznikl hrob neznámého vojína.

Česko si připomnělo Den válečných veteránů. Na pražském Vítkově udělil ministr obrany Martin Stropnický (ANO) vysoká resortní vyznamenání. Na Moravském náměstí v Brně mohli lidé k poctě obětí a účastníků válek zapíchnout do trávníku dřevěné křížky s vlčími máky.

Na Vítkově na veterány vzpomínaly desítky vojáků, politiků a dalších lidí. Stropnický udělil šest vyznamenání. Křížem obrany státu ocenil propagátora obnovy legionářských pomníků Jiřího Charfreitaga, internistu Ústřední vojenské nemocnice Václava Monharta a Danuši Noskovou z ústředí Československé obce legionářské, která se věnuje zlepšování péče o válečné veterány. Kříž obrany státu in memoriam obdržel československý legionář a také účastník bojů Dunkerku Jaroslav Květ, ocenění dostal i další bojovník od Dunkerku Václav Zahálka. Stejné vyznamenání udělil ministr vojínu Klementu Šťastnému, který byl zabit přesně před 97 lety civilisty na Těšínsku při dohledu na vytyčování hranice mezi tehdejším Polskem a Československem.

Výročí vzniku samostatného Československa si na pražském Vítkově připomněli politici, zástupci armády i váleční veteráni z druhé světové války. Příští rok, kdy se bude slavit 100 let od vzniku Československa, se pravděpodobně na Evropské třídě v Praze uskuteční vojenská přehlídka.

Politici, zástupci armády, váleční veteráni z druhé světové války i zástupci spolků si u Národního památníku v Praze na Vítkově připomněli výročí vzniku samostatného Československa. U hrobu neznámého vojína položili věnce prezident Miloš Zeman, premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a zástupci ministerstva obrany. Oslavy 99. výročí vyhlášení státu se konaly po celém Česku, vyvrcholily udělováním státních vyznamenání na Pražském hradě. Příští rok, kdy se bude slavit 100 let od vzniku Československa, se pravděpodobně na Evropské třídě v Praze uskuteční vojenská přehlídka.

Armádní muzeum Žižkov pod pražským Vítkovem se před rozsáhlou rekonstrukcí naposledy otevřelo pro veřejnost. Všechny sbírky již byly v uplynulých měsících převezeny do muzea v Lešanech, nyní se uzavřou i expozice věnované první či druhé světové válce. Muzeum by se mělo znovu otevřít v roce 2020. Během oprav budovy budou rozšířeny výstavní prostory, zastřešeno bude třeba nádvoří muzea a zpřístupněno bude rozsáhlé podzemí či bývalé depozitáře. Budova, ve které sídlí Vojenský historický ústav (VHÚ), byla postavena téměř před 90 lety. O nutnosti její rekonstrukce se mluvilo řadu let. Oprava by měla stát zhruba 600 milionů korun.

Slavnostním nástupem na pražském Vítkově si čeští vojáci připomněli Den ozbrojených sil, který se slaví jako vzpomínka na slavnostní přísahu československých legionářů na konci června 1918 ve francouzském Darney. Několik vojáků při té příležitosti dostalo vyznamenání. Náměstek ministra obrany Daniel Koštoval novinářům u příležitosti slavnostního aktu řekl, že bez armády nelze mít svobodný stát. Koštoval a náčelník generálního štábu Josef Bečvář během ceremoniálu položili věnec na hrob Neznámého vojína. Předali záslužné kříže ministra obrany 22 vojákům a civilistům a vyznamenali čestným odznakem za zásluhy 27 osob. Součástí ceremoniálu byla i minuta ticha provázená třemi slavnostními salvami na počest vojáků, kteří padli při obraně vlasti. Slavnostní akt vyvrcholil přeletem stíhaček JAS-39 Gripen nad vítkovským památníkem.

Historická budova armádního muzea na pražském Vítkově se po letech odkládání dočká opravy. Rekonstrukce by měla začít ještě letos, muzeum a jeho expozice by novou podobu měly dostat do tří let. Znovuotevření by se mělo stihnout do října 2020, kdy chce Vojenský historický ústav oslavit 100 let své existence. Oprava bude stát do 600 milionů korun. Výstavní prostory se po rekonstrukci zdvojnásobí.

Pietní akt na pražském Vítkově za účasti prezidenta Miloše Zemana a předsedů obou komor parlamentu a premiéra v pátek dopoledne zahájil oslavy výročí vzniku Československa před 98 lety. Politici společně s válečnými veterány či zástupci sokolské obce položili věnce u jezdecké sochy Jana Žižky. Součástí oslav byl i přelet tří bitevních vrtulníků, které nad nebi vytvořily trikoloru v českých národních barvách. Prezident Zeman v doprovodu ministra obrany Martina Stropnického (ANO) vykonal přehlídku shromážděných vojáků. Následovalo kladení věnců a minuta ticha za padlé vojáky společně s čestnými salvami. Kromě vrtulníků nebe na Vítkově přelétly i dvě stíhačky JAS-39 Gripen.