Související články


Nárok na sociální nebo dostupný byt by se měl nově určovat podle průměrné mzdy, nikoliv životního minima jako dosud. Rozšířil by se tak okruh lidí, kteří na tento druh bydlení dosáhnou. Návrh ministerstva pro místní rozvoj (MMR) projedná v pondělí vláda. Nárok na sociální byt má v současné době každý, kdo nedosahuje 1,6násobku životního minima. To se od roku 2012 nezměnilo. Pro samotného dospělého činí 3410 korun, pro děti a další dospělé v rodině je nižší. Návrh nově počítá s tím, že na sociální byt dosáhne ten, jehož příjem v případě jednočlenné domácnosti nepřesáhne 0,6násobek průměrné hrubé měsíční mzdy. Aktuálně tedy zhruba 20.200 korun. U dvoučlenné domácnosti to má být 0,8násobek, u tříčlenné 0,9násobek, u čtyřčlenné rodiny průměrná mzda a v případě pětičlenné 1,2násobek.

Na stavbu sociálních bytů poskytne stát obcím stoprocentní dotaci. Jde však maximálně o pětinu bytů v konkrétním domě. Na zbytek bytů si může obec vzít buď zvýhodněný úvěr z fondu bydlení, nebo klasický komerční úvěr. Předmět dotace by se měl rozšířit o nástavby, přístavby a rekonstrukce. Obce podle návrhu musí zajistit, že při poskytnutí stoprocentní dotace bude byty pro sociální účely udržovat nejméně 20 let. "Když se nárok bude vztahovat k průměrné mzdě, tak se cílová skupina rozšíří třeba i o mladé lidi. Nebo o domácnosti veřejně prospěšných profesí, jako jsou například lékaři, učitelé nebo policisté," doplnila ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).

Tempo růstu cen bytů v Česku příští rok zpomalí pod pět procent. Podobně poroste také nájemné. Poptávka sice mírně klesá, ale zejména ve velkých městech se potkává s nedostatečnou nabídkou. Aby ceny začaly klesat, musel by přijít výraznější ekonomický otřes, což není příliš pravděpodobné. Uvedla to většina analytiků, které ČTK oslovila. Nájemné podle nich vzroste kvůli tomu, že vzhledem k vysokým cenám bytů stoupá poptávka po nájemním bydlení.

Podle posledních údajů poradenské společnosti Deloitte prodejní ceny bytů v Praze a krajských městech na konci pololetí vzrostly meziročně v průměru o deset procent na 60.700 korun za metr čtvereční. Nejdražší byla Praha (84.200 Kč), nejlevnější Ústí nad Labem (17.000 Kč). Byty meziročně nejvíce zdražily v Českých Budějovicích (o 21,8 procenta), naopak ve Zlíně o 4,1 procenta zlevnily.

"Růst ekonomiky zpomaluje, což může mít lehký vliv na pokles poptávky. Tu v posledním roce ale výrazněji ovlivnilo spíše zdražování hypoték kvůli růstu sazeb v ekonomice a omezení rizikovějších hypoték ze strany ČNB. Aktuálně je nižší poptávka po nemovitostech, což by mělo přetrvat i v příštím roce," uvedl analytik Moneta Money Bank Petr Gapko. Analytička Komerční banky Jana Steckerová míní, že ceny bytů i nájemné už narazily na svůj strop, především v Praze a Brně. "Zároveň ale neočekáváme nějaký zásadní pokles cen, spíše jejich stagnaci. Dalšímu růstu cen nemovitostí bude bránit pomalejší mzdový růst i obavy z vývoje ekonomické situace," dodala Steckerová.

Bankovní rada České národní banky nezměnila nastavení limitů ukazatelů pro poskytování hypotečních úvěrů. Nadhodnocení cen bytů se podle jejích výpočtů totiž dále mírně zvýšilo, v polovině roku 2019 se pohybovalo mezi 15 a 20 procenty, a to zejména kvůli nedostatečné nabídce bytů ve velkých městech. ČNB to oznámila v podzimní zprávě, která hodnotí zdraví domácího finančního sektoru.

ČNB očekává, že v nejbližších čtvrtletích bude růst cen rezidenčních nemovitostí spíše zpomalovat. Platí tak, že dluh žadatele o hypotéku by neměl překročit devítinásobek ročního čistého příjmu a na splátku dluhu má vynakládat maximálně 45 procent měsíčního čistého příjmu. Zároveň dál platí doporučení, aby banky neposkytovaly hypotéky nad 90 procent ukazatele LTV (poměr výše úvěru k hodnotě zástavy) a omezily i hypotéky nad 80 procent. Téměř třetina objemu nově poskytnutých hypoték směřuje podle zprávy ČNB ke klientům, kteří již jednu hypotéku či více mají. Je tedy pravděpodobné, že jejich charakter je převážně investiční.

Dostupnost bydlení se podle zprávy vlivem růstu cen rezidenčních nemovitostí dále zhoršila. Ceny nemovitostí jsou o 35 procent vyšší, než byly v roce 2008 před světovou finanční krizí. Hlavní příčinou byla nedostatečná nabídka bytů a rodinných domů ve velkých městech, dodala ČNB. Domácí bankovní sektor se nadále vyvíjí příznivě, zhodnotila ČNB. Banky zůstávají odolné vůči případným nepříznivým šokům a investiční a penzijní fondy pokračovaly v dynamickém růstu.