Související články


Nová metoda s pomocí přístroje simulujícího tep umožnila převézt pro transplantaci bijící srdce. Na začátku října ji použili lékaři z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). V Česku se ročně transplantuje přes 70 srdcí, v IKEM letos už 33. Operací není podle přednosty Kardiocentra IKEM potřebný počet zejména kvůli nedostatku dárců, nový přístroj by to mohl zlepšit."Odebrané srdce se napojí na přístroj, který simuluje fyziologické prostředí člověka. Srdce začne znovu tepat a my jsme schopni ho dostat do metabolicky optimální kondice a posoudit jeho použitelnost," uvedl přednosta Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM Ivan Netuka. Přístroj umožňuje delší transport včetně leteckého. "Srdce musíme nejprve vyjmout z těla dárce, pak ho musíme zchladit a zastavit. Následně napojíme na přístroj, aby se znovu roztepalo. Před transplantací je třeba je zase zchladit a zastavit," popsal Netuka. Srdce je uvnitř promýváno teplou plně okysličenou krví. "Pasivně bije, ale nemusí čerpat krev, což umožňuje, aby si srdce odpočinulo," dodal.

Srdce, na kterém si lékaři z IKEM novou metodu vyzkoušeli, patřilo mladé ženě z jedné z nemocnic v Ústeckém kraji. Srdce nebylo metabolicky zcela ideální a bylo za hranicí standardních medicínských kritérií. Během čtyř hodin se zotavilo a mohlo být transplantováno pětašedesátiletému muži. "Pacient, který srdce dostal, je ve velmi dobré kondici, probíhá u něj standardní rekonvalescence a v blízké budoucnosti bude z IKEM propuštěn domů," doplnil Netuka.

Za 35 let lékaři v Česku transplantovali přes 2000 srdcí. Asi 40 procent pacientů se nyní dočká nového orgánu díky mechanické srdeční podpoře, dříve jich téměř třetina na čekací listině zemřela.

Školské odbory chtějí o tom, jak přesně by se měly od ledna zvýšit platy učitelů, jednat s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Požádaly o schůzku. Nový návrh ministra školství Roberta Plagy (ANO), podle něhož by měli všichni pedagogové do základu výdělku místo slibovaných 2250 korun dostat 2700 korun a zbývajících 900 korun pak do odměn, nechtěly zatím komentovat. Dál zůstávají ve stávkové pohotovosti. Oznámil to předák školských odborů František Dobšík. Návrh na zavýšení pevné části platu učitelů o 2700 korun vítá ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Novinářům řekla, že naopak za nereálné považuje požadavky odborů na růst platů o 15 procent.

Vláda počítá v rozpočtu s desetiprocentním zvýšením platů učitelů. Zatím není jasné, jak se částka rozdělí. Odbory požadovaly původně přidání o 15 procent. Po jednáních souhlasily s deseti procenty, chtěly je ale do tarifů. Plaga navrhl pět procent do základu a pět na odměny. Poté přišel s návrhem, že by všichni měli dostat do základu 1750 korun a zbytek do odměn. Minulý týden pak záměr upravil - tarif se měl zvednout o 2250 korun a odměny o téměř 1400 korun. V pondělí kabinetu podle své mluvčí Anety Lednové předal verzi, podle níž by základ všem měl vzrůst o 2700 korun a na odměny by se využilo v průměru 900 korun. Odbotový předák Dobšík řekl, že oficiální návrh odbory zatím nedostaly a čekají na něj. Spokojeny ale nejsou. "Fixní částka se posouvá. Je to nedůstojná hra pro učitele. Měl by to rozseknout premiér," uvedl předák.

Ministerstvo zdravotnictví chce znát přesnější data o místní a časové dostupnosti zdravotní péče. V současné době podle ministra Adama Vojtěcha (za ANO) není nařízení vlády, které dostupnost stanoví, na systémové úrovni kontrolovatelné. Žádanka o vyšetření, kterou odešle praktický lékař specialistovi, by se proto měla automaticky poslat i zdravotní pojišťovně. Ministerstvu pak budou lékaři hlásit aktuální objednací lhůty, evidovat bude také stížnosti klientů pojišťoven na nedostupnost péče.

Ministerstvu a pojišťovnám chybí přesné informace. Čekací lhůty na vyšetření a další výkony má podle Vojtěcha evidovat takzvaná trojcestná žádanka, kterou kromě k zdravotnickému zařízení, kam pacient na vyšetření půjde, a jeho praktického lékaře dostane elektronicky také zdravotní pojišťovna. "Budeme také vědět, kam který lékař odesílá pacienty na vyšetření," dodal ministr. Ministerstvu pak mají čekací lhůty poskytovatelé péče pravidelně hlásit. Evidovat by se také mělo, jestli lékaři přijímají do péče další klienty. Některé zdravotní pojišťovny nebo například stomatologická komora už takové informace mají na svých webech. "Devadesát procent stížností je na dostupnost stomatologické péče. Zubaři nechtějí léčit na pojišťovnu a přijímat nové pacienty," dodal. Zdravotní pojišťovny navíc podle ministra nemají jednotný přístup k evidenci stížností. Chce proto na webu ministerstva spustit formulář Nedostupná péče, kde si lidé budou moci vygenerovat stížnost pojišťovně. Kromě ní bude s těmito informacemi pracovat i ministerstvo.