Související články


Odbory a zaměstnavatelé vyzvali vládu a poslance, aby ve Sněmovně v projednávaném rozpočtu na příští rok přesunuli do školství dodatečně pět miliard korun. Peníze se podle nich mají využít hlavně na platy učitelů. V dopise premiérovi Andreji Babišovi (ANO), který má ČTK k dispozici, to uvedli šéfové Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula a Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Ministr školství Robert Plaga (ANO) novinářům řekl, že by navýšení sumy na platy v rozpočtu neodmítl. "Nestává se často, že by odbory a zaměstnavatelé měli v otázce odměňování společný postoj. Žádáme, aby se poslanci vrátili k vyřčenému slibu a přidalo se na platy (pedagogů) 15 procent," řekl ČTK Středula.

Obsah i způsob výuky by se měl v následujícím desetiletí změnit tak, aby se děti učily méně dat a faktů a lépe je chápaly. Zlepšit by se mělo také vzdělávání dětí z chudších rodin a jejich šance na úspěch ve škole i životě. Vyplývá to z návrhu strategie vzdělávací politiky do roku 2030, který na konferenci v Praze představili zástupci ministerstva školství a expertní tým, který návrh vytvořil. Dokument ještě není finální, ministerstvo by ho mělo dokončit na jaře příštího roku. Podle vedoucího expertního týmu Arnošta Veselého musí vzdělávání reagovat mimo jiné na změny na trhu práce, který od zaměstnanců dnes nevyžaduje tolik konkrétních dovedností, ale stále více spíše schopnost rozhodování, organizování či komunikace. Žáci by se proto podle Veselého měli přestat přetěžovat daty a rozvrh by se neměl rozšiřovat o nové předměty. Financování školství by se podle návrhu strategie mělo zvýšit na průměr zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Zatímco výdaje na veřejné vzdělávání v ČR činily v roce 2016 zhruba 3,5 procenta hrubého domácího produktu, průměr zemí OECD byl kolem pěti procent.

Ke stávce kvůli platům učitelů se zatím přihlásilo přes 6000 škol, které se chtějí k protestu nějak připojit. Na tiskové konferenci to v pondělí řekla místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová. Je to víc než polovina z těch, které zřizují obce nebo kraje. Podle statistik ministerstva školství v minulém školním roce kraje a obce zřizovaly celkem 9748 mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol. Pokud se škola do stávky zapojí, automaticky to neznamená, že bude úplně zavřená. Výuka může vypadat jen jinak, nebo se omezí. Školy budou podle Seidlové označeny buď logem, že stávkují, nebo že stávku podporují. Některé už oznámily, že se nezavřou.

Podle odborářů vláda neplní slib o růstu učitelských platů, který dala. Na jaře původně plánovala zvýšení o 15 procent. V navrženém rozpočtu na příští rok nakonec počítá s růstem platů o deset procent, tedy zhruba o 11 miliard korun. Spor se teď vede o rozdělení přidávané sumy do tarifů a do odměn. Ministr školství Robert Plaga za hnutí ANO se minulý týden dohodl s premiérem Andrejem Babišem z hnutí ANO, že se základ navýší o osm procent a zbývající část peněz určených na přidání se využije na odměny. Odbory požadují minimálně deseti procentní růst tarifní složky mzdy.

Ministr školství Robert Plaga i premiér Andrej Babiš trvají na tom, že pro stávku není důvod. Podle Babiše je zbytečná. Vláda na ni reagovat nebude a nebude měnit plán růstu platů, na kterém se Babiš s Plagou dohodli.