Související články


Spojené státy varují, že kvůli takzvané digitální dani zavedou vůči Česku odvetná opatření. Hospodářským novinám (HN) to sdělil americký vládní zdroj. Neuvedl ale, kterých výrobků by se případná cla týkala a jak velká by byla. Česká vláda sedmiprocentní digitální daň pro velké internetové firmy schválila loni, v lednu ji má začít projednávat Sněmovna. Washington daň považuje za diskriminaci vůči firmám se sídlem ve Spojených státech. Podobný spor vedou USA i s Francií, která má tříprocentní digitální daň.

Dani by v ČR měly podléhat internetové firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur (19,1 miliardy Kč), které budou mít na území Česka roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun. Daň se tak dotkne hlavních globálních hráčů, jako jsou americké společnosti Google, Facebook, Amazon či Apple. Do státního rozpočtu by podle odhadů ministerstva financí mohla přinést pět miliard korun ročně.

"Již loni v srpnu jsme ministerstvo financí upozorňovali, že máme obavy, že by zavedení digitální daně bylo příspěvkem k eskalaci mezinárodního napětí, nazývaného obchodními válkami," uvedl mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro. ČR jako malá otevřená ekonomika by se podle něj měla vyvarovat iniciativy v takovém jednostranném opatření. "Daň z vybraných digitálních služeb považujeme za jeden z dalších účelových nástrojů na zalepení děr ve zdrojích státního rozpočtu, aby pomohly pokrýt diskutabilní zvyšování sociálních výdajů a mimořádný růst platů ve veřejném sektoru," dodal. Snaha vlády ČR zavést digitální daň o několik let dříve než na úrovni EU je krok trochu zoufalý a trochu nebezpečný, míní analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal. Pokud totiž taková daň nakonec v EU zavedena nebude, může být podle něj ČR objektem silné kritiky, že narušuje jednotný trh.

Fakultní nemocnice Brno poprvé použila proti nádoru buněčnou genovou terapii. Pacient, kterému předtím nepomáhala chemoterapie, tak mohl před Vánoci domů, oznámil v tiskové zprávě mluvčí nemocnice Pavel Žára. Podle mluvčího jde o mimořádný úspěch lékařů. Pacientovi v červnu 2019 diagnostikovali onkologické onemocnění hrudních mízních uzlin. Chemoterapie neměla žádoucí efekt. Nádor se zvětšoval a začal utlačovat průdušky, plíce a velké cévy. V říjnu shodou okolností skončila několikaměsíční fáze příprav moderní buněčné genové terapie pomocí CAR-T lymfocytů. Metoda zahrnuje nejprve odběr bílých krvinek, které zdravotníci odesílají do firmy Kite Gilead v USA. Tamní odborníci do nich vloží speciální genetickou informaci, díky níž se bílé krvinky "naučí" cíleně rozpoznávat a ničit určené nádorové buňky.

Pacient podstoupil odběr lymfocytů začátkem listopadu. Genetická modifikace byla úspěšná a přípravek dostal na začátku prosince. Ostře sledované období po podání provázely pouze mírné nežádoucí účinky, které se podařilo potlačit. Za několik dní se pacientovi také ulevilo od obtěžujících příznaků vyvolaných jeho nádorem, zejména každodenních teplot, kašle a potíží s dýcháním. Zdravotníci věří, že moderní metoda pomůže nejen prvnímu pacientovi, ale i dalším nemocným, pro které dosud neexistovala účinná léčba- Cena terapie je deset milionů korun. Výrobu přípravku pro první tři pacienty provede firma Kite Gilead zdarma, informoval Žára.