Související články


Ve věku 87 let zemřel spisovatel, scenárista, překladatel a bývalý politický vězeň Jiří Stránský. Je například autorem knihy Zdivočelá země, podle níž vznikl stejnojmenný televizní seriál popisující poválečné osídlování českého pohraničí. Ve svých dílech čerpal z vlastních zkušeností člověka, který byl za komunistického režimu dvakrát uvězněn. Za své dílo i občanské postoje si Jiří Stránský vysloužil řadu ocenění. V roce 2001 mu prezident udělil medaili Za zásluhy a za dlouholetou práci pro skautské hnutí obdržel v roce 2011 nejvyšší skautské ocenění - Řád Stříbrného vlka.

Stránský byl od mládí zapřisáhlým odpůrcem totalitních režimů. Jako student gymnázia se zapojil do květnového povstání v roce 1945. Za komunistické totality pak byli zatčeni jeho otec i bratr, a nakonec i Jiří Stránský sám. V roce 1953 byl odsouzen za velezradu a na svobodu se dostal až v roce 1960 na amnestii. V první polovině 70. let byl uvězněn znovu. "Měl jsem štěstí, že jsem narážel na lidi, kterých jsem si vážil, protože jsem v prvním vězení seděl s elitou národa a vystudoval jsem tam," řekl nedávno při představování své knihy Štěstí napodruhé. Napsal řadu próz, byl autorem scénářů k seriálům a filmům, mezi nimiž byly Tábor Černého delfína, Bumerang či Kousek nebe. Je rovněž spoluautorem dokumentu Ztráta paměti a na kontě má i rozhlasové hry, fejetony a překlady z angličtiny.

Stránský se narodil 12. srpna 1931 v Praze. Jeho otec pocházel ze starobylého šlechtického rodu, matka byla dcerou agrárního politika Jana Malypetra, prvorepublikového předsedy vlády a sněmovny. V mládí Stránského formovala skautská vlčata a atmosféra na dědečkově statku, kam se sjížděly přední osobnosti politiky a společenského života. Od matky, absolventky divadelní konzervatoře, pak získal blízký vztah k umění a literatuře. Po roce 1989 dostával nabídky, aby vstoupil do politiky, což ale odmítal. Zájem neměl ani o angažmá v diplomacii. V roce 1990 se Jiří Stránský stal členem českého PEN klubu a od roku 1992 mu po téměř 14 let předsedal. Byl vdovec, manželka Jitka, s níž žil v letech 1960 až do její smrti v roce 2010, byla architektkou. Narodily se jim dvě děti. Vztah mezi Stránským a jeho ženou byl silný a trvalý, již před svatbou jej sedm let navštěvovala ve vězení.

Lidé po celé zemi i v zahraničí si připomněli památku studenta Jana Palacha, který se 16. ledna 1969 na Václavském náměstí v Praze upálil. Jeho tragický čin, kterým chtěl dvacetiletý student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy vyburcovat spoluobčany z letargie po srpnové okupaci, nebyl zbytečný, nesmí být zapomenut a je aktuální i po 50 letech, shodli se účastníci mnoha vzpomínkových akcí. Završil je pietní pochod centrem Prahy, kterého se podle odhadu přihlížejících policistů zúčastnilo asi 4000 lidí.

"Svoboda není zadarmo, ani dnes ji nemáme trvale garantovanou. Každý den přicházíme o malý kousek, takže si toho často ani nevšimneme. Svoboda se nedá koupit ve slevě, hned po životě je nejdražší věcí, kterou máme. A to je odkaz, který nám tu Jan zanechal," řekl předseda Senátu Jaroslav Kubera (ANO) na Václavském náměstí při příležitosti 50. výročí Palachova sebeupálení. Prezident Miloš Zeman k Palachově oběti veřejně nevystoupil a k památníku pod Národním muzeem poslal věnec. Květiny zaslal i premiér Andrej Babiš (ANO), který je na týdenní cestě po Asii. K jeho kyticím na Václavském náměstí i na budově filozofické fakulty někdo přidal vzkazy kritizující Babišovu předlistopadovou minulosti i současné chování.

Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima je přesvědčen o tom, že Jan Palach patří k nejvýznamnějším osobnostem moderních československých a českých dějin a k předním bojovníkům za svobodu a demokracii. Rektor společně s dalšími zástupci univerzity ráno odhalil pamětní dlaždici Jana Palacha v místě, kde v lednu 1969 stála rakev s jeho ostatky. Dlaždice má symbolický rozměr 69x69 centimetrů jako připomínku roku 1969 a váží 89 kilogramů, což je odkaz na revoluční rok 1989. V horní části Václavského náměstí, nedaleko od místa, kde se student zapálil, je do konce ledna otevřena výstava Jan Palach '69.

Palacha si lidé připomněli na řadě vzpomínkových akcí i v dalších městech - v Brně, Plzni, Liberci, Ústí nad Labem, Uherském Hradišti nebo v Mělníce, kde rodák ze Všetat studoval gymnázium. Několik desítek lidí si přišlo připomenout pět desítek let starou oběť Jana Palacha k jeho bustě v Bruselu. Věnce a květiny tam položili nejen čeští diplomaté, ale i lidé z místní české komunity, často v doprovodu dětí.