Související články


Nezaměstnanost v jarních měsících zřejmě ještě mírně klesne v souvislosti s nástupem sezónních prací. Uvedli to dnes analytici v reakci na zveřejněná data Úřadu práce ČR za únor. Později podle ekonomů ale podíl nezaměstnaných začne mírně růst a sníží se i počet volných pracovních míst. Důvodem bude postupné zpomalování ekonomiky, které může být umocněno dopady šíření koronaviru. Nezaměstnanost v Česku v únoru po dvou měsících růstu klesla na 3 procenta. Počet lidí bez práce klesl proti lednu o téměř tři tisícovky na 227.369, což je nejnižší únorová hodnota od roku 1997.

Pokles nezaměstnanosti v únoru není podle ekonoma ČSOB Petra Dufka překvapení. "Spíše je už pravidlem, že poté co se na přelomu roku lidé hlásí na úřady práce, tak od února se zase část z nich s rozběhem sezónních prací do zaměstnání postupně vrací. Nakonec to uvidíme i v dalších dvou měsících, kdy se opět rozběhnou práce ve stavebnictví, zemědělství a v některých službách," uvedl. Hlavní ekonom Unicredit Bank Pavel Sobíšek počítá v březnu s dalším snížením podílu nezaměstnanosti na 2,9 procenta. Další měsíce jsou podle něj při odhadech zatíženy nejistotou související s šířením koronaviru. "Dopady na trh práce ale přijdou až se zpožděním za jinými makroekonomickými ukazateli," dodal.

Průměrný věk nezaměstnaných činil v únoru 43,1 roku a více než třetina lidí bez práce měla více než 50 let.Z regionů republiky měla ke konci února nejnižší nezaměstnanost stejně jako v lednu Praha, kde podíl lidí bez práce stagnoval na 1,9 procenta. Naopak nejvyšší zůstal podíl nezaměstnaných v Moravskoslezském kraji, kde stejně jako v lednu dosáhl 4,6 procenta. Z jednotlivých okresů měly nejnižší nezaměstnanost oblasti sousedící s Prahou - okresy Praha-východ s podílem lidí bez práce 1,2 procenta a Praha-západ s 1,5 procenta. Nejvyšší byla nezaměstnanost na Karvinsku s 6,9 procenta a na Bruntálsku a Znojemsku, kde činila shodně 5,9 procenta. V naprosté většině okresů lidí bez práce ubylo.

Veřejnost i politici se v Praze a v Teplicích rozloučili s předsedou Senátu Jaroslavem Kuberou, který 20. ledna náhle zemřel ve věku 72 let. Představitelé vlády, parlamentních komor a politických stran uctili Kuberu na obou místech, prezident Miloš Zeman dorazil do Krušnohorského divadla, ale na pietním aktu v Rudolfinu chyběl. Vláda na památku politika vyhlásila státní smutek, vlajky byly spuštěny na půl žerdi a v poledne zněly po celé zemi sirény. Zeman se v Teplicích uklonil před Kuberovou rakví zahalenou do státní vlajky a s Kuberou se rozloučil i rudou růží. "Měl jsem ho rád," řekl Zeman novinářům, stejnou větu pak napsal do kondolenční knihy ve foyer divadla. Do Krušnohorského divadla dorazili i premiér Andrej Babiš (ANO) s některými ministry, předseda ODS Petr Fiala, Kuberovi kolegové ze Senátu, předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO), ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) či současný teplický primátor Hynek Hanza.

Většina politiků, kteří se účastnili shromáždění v Teplicích, dorazila i na pietní akt v Rudolfinu. Kromě členů vlády a představitelů stran byli přítomni i bývalý prezident Václav Klaus a manželkou Livií, kardinál Dominik Duka, předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, diplomaté nebo rektoři veřejných vysokých škol. Na rozdíl od teplického rozloučení, kam dorazily stovky lidí, byl pražský ceremoniál pro veřejnost uzavřený, desítky lidí ho ale sledovaly na velkoplošných obrazovkách před Rudolfinem. Řečníci v Rudolfinu vyzdvihovali zejména Kuberův smysl pro humor. Bývalý předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS), který vystoupil s hlavním projevem, zároveň podotkl, že s Kuberovou smrtí odchází kus normálního světa. "Jeho poznávacím znamením byla otevřenost a nadhled, humor, ne jedovatý škleb, velkorysost, ne zákeřná mstivost. Položme si otázku, kolik takových Kuberů dnešní politická scéna má," řekl.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) chce do několika měsíců připravit důchodovou novelu s reformou penzí. Návrh by mohl podle ní v ideálním případě už upravit technické rozdělení nynějšího veřejného systému na dva pilíře - nultý se základním solidárním důchodem a první se zásluhovou částí důchodu. Maláčová to řekla na tiskové konferenci po jednání komise pro spravedlivé důchody. O nastavení parametrů nového penzijního systému a výši penzí komise nehlasovala.

Jak vysoká by základní a zásluhová penze mohly být, se komise neshodla. Podle šéfky komise Danuše Nerudové jsou na stole tři varianty - spravedlivá, technická a úsporná. Ve spravedlivé a technické by základní důchod činil 30 procent průměrné mzdy, v úsporné 22 procent. V prvních dvou by tak všichni senioři a seniorky měli teď jistých 10.500 korun, ve třetí 7740 korun. Pro zásluhovou část by měla zůstat stejná pravidla jako dosud, tvrdí ministryně a šéfka komise. Modely se liší také oceněním péče o dítě či práce i po dosažení důchodového věku. V prvních dvou variantách by se výdaje proti dnešku zvedly. Zástupci opozice to kritizují. Podle nich by mělo být jasné, kde se na reformu vezmou peníze a měly by se řešit příjmy. Někteří kritici se obávají také dalšího snižování zásluhovosti penzí. Zavedení solidárního důchodu, jak navrhuje Maláčová, by podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) vyžadovalo růst daňových příjmů o 300 miliard ročně, Schillerová to odmítá.

Vězeňská služba (VS) hledá "legitimní a legální" cestu, jak ve věznicích zaměstnávat odsouzené lékaře v jejich oboru. Na dotaz ČTK to v souvislosti s výkonem trestu lékaře Davida Ratha sdělilo ministerstvo spravedlnosti. VS k tomu vysvětlila, že vězeň nesmí mít podle platné legislativy přístup k omamným látkám, peněžní hotovosti ani k osobním údajům. Česká lékařská komora nezaměstnávání odsouzených lékařů kritizuje. Vězeňská služba se dlouhodobě potýká s nedostatkem vězeňských lékařů. Zajištění lékařské a zdravotnické péče označuje za aktuálně největší problém českého vězeňství.

Internista a někdejší středočeský hejtman Rath, který si v teplické věznici odpykává sedmiletý trest za korupci, by rád za mřížemi pokračoval ve své lékařské profesi. Podle šéfa VS Petra Dohnala to však mimo jiné nepřipustila kontrola z pražského vrchního státního zastupitelství. Bezpečnostní sbor se s ministerstvem shoduje v tom, že zaměstnávat odsouzené lékaře jako lékaře není nyní z praktických důvodů možné. Snaží se ale najít možnost, jak lékaře zaměstnat. "Naším úkolem je udržovat odborné schopnosti a dovednosti odsouzených tak, aby byli po opuštění výkonu trestu schopni se opět zařadit do pracovního procesu," připomněl sbor. Ministerstvo k tomu ujistilo, že možnost zaměstnávat odsouzené lékaře by se týkala jen těch, kteří nemají uložený zákaz výkonu povolání v souvislost se spáchanou trestnou činností.

"Vězeňská služba tvrdí, že nemá lékaře. Zároveň ale odmítá umožnit odsouzeným lékařům využít jejich odbornost. Vždycky, odjakživa mohl lékař pomáhat svým spoluvězňům. Platilo to za nacistů i za komunistů v 50. letech," řekl ČTK prezident České lékařské komory Milan Kubek. "Při jednáních s ministerstvem spravedlnosti byl nejčastější argument, že by vězeň - lékař přišel do styku s osobními údaji včetně těch dozorců," dodal. Zdravotní péče ve věznicích není podle Kubka dobře zajištěná, protože lékařů je málo a Vězeňská služba jim není ochotná zaplatit víc, když o práci nemají za současných podmínek zájem.