Související články


Vězeňská služba (VS) hledá "legitimní a legální" cestu, jak ve věznicích zaměstnávat odsouzené lékaře v jejich oboru. Na dotaz ČTK to v souvislosti s výkonem trestu lékaře Davida Ratha sdělilo ministerstvo spravedlnosti. VS k tomu vysvětlila, že vězeň nesmí mít podle platné legislativy přístup k omamným látkám, peněžní hotovosti ani k osobním údajům. Česká lékařská komora nezaměstnávání odsouzených lékařů kritizuje. Vězeňská služba se dlouhodobě potýká s nedostatkem vězeňských lékařů. Zajištění lékařské a zdravotnické péče označuje za aktuálně největší problém českého vězeňství.

Internista a někdejší středočeský hejtman Rath, který si v teplické věznici odpykává sedmiletý trest za korupci, by rád za mřížemi pokračoval ve své lékařské profesi. Podle šéfa VS Petra Dohnala to však mimo jiné nepřipustila kontrola z pražského vrchního státního zastupitelství. Bezpečnostní sbor se s ministerstvem shoduje v tom, že zaměstnávat odsouzené lékaře jako lékaře není nyní z praktických důvodů možné. Snaží se ale najít možnost, jak lékaře zaměstnat. "Naším úkolem je udržovat odborné schopnosti a dovednosti odsouzených tak, aby byli po opuštění výkonu trestu schopni se opět zařadit do pracovního procesu," připomněl sbor. Ministerstvo k tomu ujistilo, že možnost zaměstnávat odsouzené lékaře by se týkala jen těch, kteří nemají uložený zákaz výkonu povolání v souvislost se spáchanou trestnou činností.

"Vězeňská služba tvrdí, že nemá lékaře. Zároveň ale odmítá umožnit odsouzeným lékařům využít jejich odbornost. Vždycky, odjakživa mohl lékař pomáhat svým spoluvězňům. Platilo to za nacistů i za komunistů v 50. letech," řekl ČTK prezident České lékařské komory Milan Kubek. "Při jednáních s ministerstvem spravedlnosti byl nejčastější argument, že by vězeň - lékař přišel do styku s osobními údaji včetně těch dozorců," dodal. Zdravotní péče ve věznicích není podle Kubka dobře zajištěná, protože lékařů je málo a Vězeňská služba jim není ochotná zaplatit víc, když o práci nemají za současných podmínek zájem.

Generální ředitel Vězeňské služby (VS) Petr Dohnal se kvůli postupu Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Praze ohledně případu uvězněného bývalého hejtmana Davida Ratha v teplické věznici obrátí na Nejvyšší státní zastupitelství a ministerstvo spravedlnosti. Řekl to na tiskové konferenci vězeňské služby v plzeňské věznici. Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová v České televizi v neděli řekla, že ústecké krajské státní zastupitelství shledalo v teplické věznici ohledně Ratha pochybení.

"Jsem velice překvapen, že státní zastupitelství mělo potřebu dle mého názoru tuto pseudokauzu medializovat, aniž o údajném pochybení věznice předem informovalo mě, jako přímého nadřízeného ředitele teplické věznice, případně ministryni spravedlnosti," řekl Dohnal. Odmítl, že by byl Rath privilegovaným vězněm, že by měl nadstandardní celu nebo že by se nějak stavebně vylepšovala. Postavil se za ředitele teplické vazební věznice Petra Blažka. Podle Dohnala se v listopadu do věznice v Teplicích dostavila zástupkyně VSZ v Praze a mimo jiné zjišťovala, na jakou pracovní pozici bude Rath zařazen. Ředitel uvedl, že vězeňská služba má dlouhodobě nedostatek lékařů. Rath by tak za restriktivních podmínek mohl pracovat jako lékař ve věznici. Kontrola ale údajně Blažkovi důrazně odpověděla, že taková práce pro Ratha nepřichází v úvahu. Rath se už před nástupem do vězení zmínil, že by chtěl ve vězení pracovat jako lékař.

"Takovéto jednání ze strany představitelů VSZ v Praze bychom museli považovat za nepřípustné zasahování do činnosti bezpečnostního sboru, jímž vězeňská služba je. Jediný, kdo může rozhodovat o pracovním zařazení vězňů, je vězeňská služba" řekl Dohnal. Blažek mu prý také řekl, že věznici šéfuje od roku 2011, ale nepamatuje, že by někdy přijel zjišťovat podmínky některého z vězňů někdo z pražského VSZ, dřív se ani nestalo, že by se státní zástupce vyjadřoval k zařazení vězně na pracovní pozici.

Evropa by měla vyzvat Spojené státy a Írán, aby neeskalovaly situaci po smrti íránského generála Kásema Solejmáního. Premiér Andrej Babiš (ANO) novinářům řekl, že se na tom dnes shodl při novoročním obědě v Lánech s prezidentem Milošem Zemanem. Evropané by se měli více angažovat, uvedl premiér. Solejmání, který velel oddílům Kuds a který byl na americkém seznamu teroristů, zemřel v pátek při raketovém útoku z amerického dronu u letiště v Bagdádu. Spolu s ním přišel o život kromě dalších lidí také zástupce velitele vlivných iráckých milicí Abú Mahdí Muhandis. Irácký parlament schválil usnesení, v němž vyzval vládu, aby ukončila přítomnost cizích vojáků v zemi a aby zajistila, že zahraniční armády nebudou z žádného důvodu využívat irácké území, vzdušný prostor ani teritoriální vody. Informovala o tom agentura Reuters. Parlamentní rezoluce nejsou, na rozdíl od zákonů, v Iráku závazné a po dnešním kroku tak bude muset ještě následovat nový zákon, který by stávající dohodu o koalici zrušil, upozornila televizní stanice Al-Džazíra.

O situaci dnes Babiš mluvil také se slovenským premiérem Peterem Pellegrinim. Severoatlantická aliance (NATO) po smrti Solejmáního v sobotu pozastavila svoji výcvikovou misi v Iráku. Čeští vojáci jsou podle sobotního vyjádření ministerstva obrany v pořádku a zůstávají na svých základnách, v Iráku jich působí zhruba 40. V pořádku jsou také čeští policisté v Bagdádu.

S prezidentem Babiš hovořil také o výsledku státního rozpočtu, který loni skončil ve schodku 28,5 miliardy korun. Výsledek Zeman nekritizoval, naopak byl spokojený s tím, že vláda zvýšila investice, uvedl Babiš. Kapitálové, tedy investiční výdaje rozpočtu loni stouply o 22,8 miliardy na 139,3 miliardy korun. Předseda vlády poznamenal, že každý rok občané, firmy i stát zaplatí 47 miliard korun za obnovitelné zdroje. Jen na dotaci výkupních cen elektřiny ze solárních elektráren jde podle Babiše 30 miliard korun ročně. "To je jeden z největších tunelů v historii samostatné republiky. Pokud bychom měli těch 30 miliard ročně, byli bychom v přebytku," uvedl premiér.

Fakultní nemocnice Brno poprvé použila proti nádoru buněčnou genovou terapii. Pacient, kterému předtím nepomáhala chemoterapie, tak mohl před Vánoci domů, oznámil v tiskové zprávě mluvčí nemocnice Pavel Žára. Podle mluvčího jde o mimořádný úspěch lékařů. Pacientovi v červnu 2019 diagnostikovali onkologické onemocnění hrudních mízních uzlin. Chemoterapie neměla žádoucí efekt. Nádor se zvětšoval a začal utlačovat průdušky, plíce a velké cévy. V říjnu shodou okolností skončila několikaměsíční fáze příprav moderní buněčné genové terapie pomocí CAR-T lymfocytů. Metoda zahrnuje nejprve odběr bílých krvinek, které zdravotníci odesílají do firmy Kite Gilead v USA. Tamní odborníci do nich vloží speciální genetickou informaci, díky níž se bílé krvinky "naučí" cíleně rozpoznávat a ničit určené nádorové buňky.

Pacient podstoupil odběr lymfocytů začátkem listopadu. Genetická modifikace byla úspěšná a přípravek dostal na začátku prosince. Ostře sledované období po podání provázely pouze mírné nežádoucí účinky, které se podařilo potlačit. Za několik dní se pacientovi také ulevilo od obtěžujících příznaků vyvolaných jeho nádorem, zejména každodenních teplot, kašle a potíží s dýcháním. Zdravotníci věří, že moderní metoda pomůže nejen prvnímu pacientovi, ale i dalším nemocným, pro které dosud neexistovala účinná léčba- Cena terapie je deset milionů korun. Výrobu přípravku pro první tři pacienty provede firma Kite Gilead zdarma, informoval Žára.