19-07-2009

Miloš ŠuchmaMiloš Šuchma Nový domov přináší rozhovor s Milošem Šuchmou, který se nedávno po dvouleté přestávce opět stal předsedou Českého a slovenského sdružení v Kanadě.

Na otázku, zda může být sdružení i na dálku mateřské vlasti užitečné, odpovídá slovy: „Rozhodně ano. Jednak může působit jako svědomí nezlomené části národa a občasnou pomocí – ať už expertní nebo finanční – kupříkladu při povodních v ČR sdružení vybralo na několik projektů velké množství peněz,“ podotýká Šuchma. Připomíná také názor sdružení o neústavnosti KSČM, o nedořešených otázkách korespondenční volby, občanství a restitucí a zdůrazňuje, že ČSSK se v neposední řadě snaží propagovat českou kulturu v zahraničí.

Pokud jde o jeho nejbližší plány v čele sdružení, Šuchma se chce zaměřit na rozšíření členské základny, aktivizaci mladších lidí, rozšíření kulturní činnosti, která krajanskou veřejnost zajímá, a rozšíření spolupráce s ostatními organizacemi.

U příležitosti 67. výročí tragických událostí v Lidicích se 10. června z iniciativy krajanského spolku v Santiago de Chile uskutečnil každoroční vzpomínkový akt v malé ulici v centru města nazvané Lidice, informují České listy. Letos ho obohatila inaugurace památníku, připomínajícího utrpení lidických obyvatel a symbolizujícího protifašistický odboj. Výroba památníku byla financována z prostředků, přidělených krajanskému spolku „Česko-chilský kroužek“ finančním darem Ministerstva zahraničních věcí ČR. Inaugurační akt podle Českých listů proběhl za početné účasti členů krajanské komunity, zástupců obyvatel ulice, městského úřadu a za nebývalého zájmu médií.

České listy rovněž informují, že u příležitosti oslav narozenin královny bylo v červnu uděleno ocenění "Medal of the Order of Australia" dvěma českým krajanům. Získali jej předseda Československého klubu v Jižní Austrálii Zdeněk Jiránek a jeho manželka Anna Jiránková za vynikající služby československé komunitě v Jižní Austrálii.

Karel HerotKarel Herot Naše řeč, zpravodaj České besedy Rijeka, přináší profil Karla Herota, od jehož narození si letos připomínáme 110 let. Nepatřil ke zdejším Čechům, protože do Daruvaru přišel z Čech v roce 1934 na Prokůpkovu hospodářskou školu, kterou z velké části dotovala tehdejší československá vláda. Byl tam však nejen učitelem, ale stal se hlavním organizátorem oživení kulturního života na daruvarském venkově. Do besídek venkovského dorostu se mu podařilo shromáždit četnou mládež, která nacvičovala divadla, zakládaly se pěvecké a taneční skupiny, konaly přednášky, znovu ožily dožínkové slavnosti, četly se české knihy a debatovalo o politické situaci. Po okupaci Československa roku 1939 se konaly sběrné akce pro uprchlíky z Československa. Od samého počátku se Karel Herot připojil k antifašistickému hnutí, připomíná Naše řeč.

Vídeňské svobodné listy informují o tradičním festivalu opery pod širým nebem Opern Air ve waldviertelksém Gars am Kamp, který už mezitím začal v pátek 17. července. Jubilejní dvacátý ročník je letos součástí Dolnorakouské zemské výstavy Rozděleni – odloučeni – spojeni, která probíhá v Hornu, Raabsu a Telči. Na programu festivalu je nejpopulárnější česká opera, Prodaná nevěsta od Bedřicha Smetany. O víkendových dnech si budou moci návštěvníci až do 9. srpna vychutnat hlasy Otakara Kleina a sólistky pražské státní opery Pavly Vykopalové, a to pod taktovkou Ivana Paříka, který není rakouskému publiku neznámý: býval šéfem opery v Klagenfurtu a dlouho působil ve vídeňské Volksoper. Vídeňské svobodné listy připomínají, že festival Opern Air založil v roce 1990 Karel Drgáč.

Český a slovenský den v MasarytownuČeský a slovenský den v Masarytownu Český a slovenský den se letos konal v sobotu 20. června tradičně – jako už po 61 let předtím – v prostředí zeleného Masaryktownu, informuje Nový domov. Tentokrát mu ale nepřálo počasí, tak mokrý piknik prý účastníci nezažili nejméně patnáct, možná ale dokonce dvacet let. Přes o něco menší účast zde ale podle listu nechybělo přátelské ovzduší.

Minitheatre v Bondi Pavilion Theatre Sydney nedávno uvedlo hru Pavla Kohouta Kyanid o páté, informuje časopis Čechoaustralan. Autor článku Stanislav Volek ještě před popisem a hodnocením hry konstatuje, že to vzbudilo nepřátelskou odezvu u některých Čechů. „Nejsem fanda ani Pavla Kohouta ani Milana Kundery, ani jiných 'prozřivších' disidentů, jejichž výmluvy, jimiž se snaží ospravedlnit svou činnost za totality (...) beru přinejmenším s rezervou,“ píše a připomíná, že sám byl obětí udání a pomluv.

Dodává ale: „Odešel jsem do demokratické země, abych mohl svobodně myslet, abych mohl číst, poslouchat, malovat a navštěvovat divadelní představení jak se mi zlíbí, aniž bych se musel zodpovídat kádrovákovi nebo domovnici. Zřejmě jsem se mýlil, zatímco jsem unikl rudým kádrovákům, vletěl jsem do náruče kádrovákům černým.“ Autor pak svou úvahu uzavírá slovy: „Kdybychom eliminovali všechny autory nebo dokonce všechny umělce, kteří mají na kontě nějaký ten oportunistický škraloup, vzniklo by v české (a nejen české) kultuře hodně ošklivých mezer.“

Jednota informuje, že předsedkyní Svazu Čechů v Republice Chorvatsku byla opět zvolena Lenka Janotová. „Pro českou menšinu a každou Besedu je důležitá spolupráce s lokální samosprávou a dlouholetá finanční a materiální pomoc z České republiky. Většina Besed pracuje v lepších podmínkách než kdysi. Tohoto faktu si váží i lokální správy, a také z chorvatského státního rozpočtu se k tomuto účelu každoročně vydělují pozoruhodné finanční prostředky. Vážíme si této pomoci,“ píše Jednota a cituje slova Lenky Janotové: „Oba státy se podílejí na financování naší kulturní činnosti, informování, vydavatelské činnosti, školství, vzdělávání, zdokonalování se v mateřském jazyce atd. Chovejme se i nadále zodpovědně a važme si každé podané ruky.“

Čechoaustralan přináší úvodník Barbary Semenov, který obsahuje i tuto úvahu: „Přemýšlím i o tom, proč je závist tak populární právě mezi Čechy. Jako známá čechofilka jsem se tomuto nařknutí našeho národa vždy bránila. Dívám-li se však na vývoj politické situace v Čechách, na společenský ba dokonce i kulturní život a porovnávám-li s mentalitou Australanů, musím bohužel tuto špatnost českému národu přiznat. To mne nepřestává rmoutit, protože svůj národ milujeme vždy nad ty ostatní.“

 

19-07-2009