25-06-2006

Jan Masaryk, foto: ČTKJan Masaryk, foto: ČTK V článku Jan Masaryk a podceněné vyšetřování se Zpravodaj Čechů a Slováků ve Švýcarsku ve svém 6. čísle vrací k úmrtí někdejšího ministra zahraničních věcí. Autor rekapituluje okolnosti Masarykovy smrti, k níž došlo 10. března 1948 a která dosud nebyla plně objasněna. Shrnuje jak výsledky vyšetřování, tak reflexe celého případu v tisku. Nešetří přitom kritikou: doslova "rozcupoval" to, co o vyšetřování Masarykovy smrti napsali tak renomovaní publicisté jako Luděk Navara z Mladé fronty Dnes nebo spisovatel Pavel Kosatík, autor biografie Jana Masaryka. Připomíná ovšem, že ÚDV bude i po více než půlstoletí na objasnění Masarykovy smrti dál pracovat.

Časopis českých krajanů v Chorvatsku Jednota informuje o vysokém ocenění, které dostalo vydavatelství Jednota za šedesát let nepřetržitého vydávání stejnojmenného týdeníku. Stejná ocenění Bjelovarsko-bilogorského županství i města Daruvar získal i Svaz Čechů v Chorvatsku za 85 let péče o českou kulturu a jazyk a za přínos k uchování národní svébytnosti. "Někdy se nám zdá, že se o nás neví, že pro své okolí nejsme zajímaví, protože píšeme a tiskneme česky," napsala k tomu Jednota. "A přeci jen si příslušné komise všimly, že je tu Jednota už celých šedesát let a že týden co týden představuje kroniku života nejen české menšiny... Červ pochybnosti sice varuje, že uznání za naši činnost přišla ve chvíli, kdy jsou nám z určitých míst upírána práva, kterých se nemíníme vzdát. Doufáme, ... že zralá, demokratická a tolerantní společnost dokáže zhodnotit přínos každého svého občana i s tím, že uzná jeho právo být jiný," uzavírá časopis českých krajanů v Chorvatsku.

Časopis Nový Polygon přináší sérii článků o psychologické problematice emigrace a reemigrace. Olga Marlinová, která po dvě desetiletí působila jako psycholožka ve Spojených státech a nyní vyučuje na Karlově univerzitě, ve své studii analyzuje problémy reemigrantů, kteří se po návratu z emigrace musejí znovu adaptovat v původním domově. Tento "návrat" je pro mnohé z nich stejně traumatizující, jako byl před lety odchod do exilu. Psychologií exilu se v tomto čísle Nového Polygonu zabývá i spisovatel a publicista žijící v Německu Luděk Frýbort.

Měly význam hlasy z ciziny? - ptají se Svobodné listy z Vídně. K tomu, aby ČSSD s komunisty získala rozhodující většinu 101 křesel ve Sněmovně, chybělo jen málo. Pouhých 338 hlasů v Jihočeském kraji. O tom, že poslední volné křeslo v parlamentu připadne ODS, a nikoliv ČSSD, rozhodli nakonec až Češi, kteří volili v cizině. Jejich hlasy se totiž započítávaly právě v Jihočeském kraji. Právě kvůli hlasům ze zahraničí se nakonec zrodil volební pat, uzavírají Svobodné listy.

 

25-06-2006