Výstava ukazuje postoje Masaryka v době hilsneriády

Postoje tehdy budoucího československého prezidenta Tomáše Garriqua Masaryka během hilsneriády, kdy společností výrazně zaznívaly protižidovské názory, ukazuje výstava v Národním muzeu. S podtitulem Masaryk jako disident uvnitř davu doplňuje výstavu Fenomén Masaryk v nové budově muzea. Autoři výstavy se tehdejší anonymní útoky, jimž Masaryk čelil, snažili přiblížit i vytvořením jeho fiktivního profilu na sociální síti. Aféra označovaná jako hilsneriáda navazující na proces se Židem Leopoldem Hilsnerem, podezřelým z údajné rituální vraždy mladé dívky Anežky Hrůzové, hýbala v letech 1899 a 1900 náladami obyvatel Rakouska. Proti slepé nenávisti vůči menšinové skupině lidí se tenkrát snažil bojovat i Tomáš Garrigue Masaryk.

Návštěvníci výstavy uvidí třeba Masarykovy poznámky, které si psal tužkou v době hektických příprav svých publicistických vystoupení, děsivé karikatury, které ho vyřazovaly ze "slušné křesťanské společnosti", nebo bohatou korespondenci s jeho podporovateli. Výstava je připravena tak, aby podle ředitele knihovny Národního muzea Martina Sekery, ukázala, že tehdy byla média schopna vyvolat v publiku pocit, že nabízejí "přímý přenos" ze soudních procesů.