Vláda bude prosazovat sjednání výjimky z listiny práv EU

Vláda bude prosazovat sjednání české výjimky z listiny základních práv EU, kterou si vyžádal prezident Václav Klaus před podpisem lisabonské smlouvy. Kabinet schválil protokol o uplatňování výjimky a pověřil ministra zahraničí, aby sjednal zakotvení výjimky do unijních smluv. Pokud jde o způsob hlasování o výjimce, vláda si k tomu vyžádá stanovisko právní služby Rady EU, která je v této věci autoritou, řekl premiér Nečas. Kabinet tedy zatím nedořešil spor o to, zda hlasování o výjimce bude spojeno s hlasováním o vstupu Chorvatska do EU. Proti výjimce se staví ČSSD, která si ale přeje vstup Chorvatska. Podle právní analýzy ministerstva zahraničí by se o výjimce mělo hlasovat zvlášť. Z právních důvodů není možné připojit výjimku ke smlouvě o chorvatském členství v unii, vyplývá z právní analýzy ministerstva zahraničí. Nečas ale chtěl hlasování o obou tématech spojit.

Vláda schválila vznik funkce státního tajemníka pro EU, řekl novinářům premiér Petr Nečas (ODS). Ministrovi zahraničí Karlu Schwarzenbergovi (TOP 09) se zřízení této funkce nelíbí; TOP 09 žádá koaliční smírčí řízení. ODS návrh předložila minulý týden, tedy v době, kdy se ministři TOP 09 neúčastnili jednání vlády. Podle Nečase zřízení takové funkce plyne z uzavřené koaliční smlouvy. Premiér také dříve zdůrazňoval že potřebuje mít aparát, který bude koordinovat evropská témata pro vyjednávání s Bruselem, z nichž mnoho je ekonomických. Šéf diplomacie a předseda TOP 09 to však odmítal a zdůrazňoval, že by tak "zadními dvířky" mohlo vzniknout nové ministerstvo pro evropské záležitosti.

Vláda schválila návrh priorit, na které bude chtít Česko po roce 2013 použít peníze z evropských fondů. Po schůzi kabinetu to řekl premiér Petr Nečas. Finance z Evropské unie mají pomoci například zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky a rozvoji páteřní infrastruktury. Dalšími oblastmi, které bude chtít Česko z evropských peněz v období 2014 až 2020 podpořit, jsou kvalita a efektivnost veřejné správy, sociální začleňování, boj s chudobou a systém péče o zdraví a integrovaný rozvoj území. Objem prostředků v evropských fondech bude záviset na podobě rozpočtu EU po roce 2013. Je totiž prý pravděpodobně, že příští rozpočtové období 2014 až 2020 bude poslední, kdy Česko z Bruselu víc peněz získá, než do unijní pokladny odvede.

Vláda nesouhlasí se zavedením takzvané daně z finančních transakcí, kterou navrhují některé země Evropské unie. Po jednání vlády to řekl premiér Nečas. Dodal, že kabinet má podporu České národní banky. Podle premiéra by šlo o průlomový moment, protože případný souhlas s poplatky za bankovní transakci by de facto vedl k zavedení prvních evropských daní. Plán na zavedení kontroverzní daně z finančních transakcí podporují Francie a Německo. Proti navrhované dani ostře vystoupila například Británie a řada evropských bank, podle nichž tato daň nebude mít na stabilizaci trhů žádný vliv. Česká vláda také nepodporuje harmonizaci přímých daní v rámci EU. Přímé daně jsou podle Nečase důležitým prvkem konkurenceschopnosti jednotlivých států.

Vláda schválila věcný záměr zákona o úřednících a zaměstnancích veřejné správy z dílny ministerstva vnitra. Norma má v budoucnu nově upravit zaměstnanecké vztahy a také sjednotit právní úpravu pro úředníky samospráv i státu, aniž některé z nich zvýhodní. Nová úprava má podle záměru předkladatele zajistit profesionálnější, stabilnější a prostupnější veřejnou správu, určit hranice mezi politicky obsazenými a úřednickými místy a odpolitizovat výkon veřejné správy. Zákon by měl také umožnit uplatnění ve veřejné správě odborníkům ze soukromého sektoru nebo akademické sféry. Pro úředníky v regionech nyní platí zákon o úřednících územních samosprávných celků, pro státní úředníky v minulosti vznikl služební zákon. Účinnosti ale nabylo jen několik jeho ustanovení, plná účinnost byla opakovaně odkládána.

Kabinet podle očekávání odmítl návrh zákona o Národním parku Šumava, který připravilo zastupitelstvo Plzeňského kraje. ČTK o tom informoval zdroj obeznámený s jednáním kabinetu. Ministerstvo životního prostředí spolu s regionálními politiky i vědci chystá vlastní návrh zákona o Šumavě, kde v létě spory o způsob boje s kůrovcem vyústily v blokády těžby napadených stromů u Modravy. Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS) se v polovině září plánuje už podruhé sejít s krajskými politiky, starosty a vědci a dál pracovat nad formulací kompromisního návrhu zákona o Šumavě. Před týdnem se tento kulatý stůl shodl, že Národní park Šumava by měl v budoucnu místo padesátičlenné rady vést jen devítičlenný výbor. Zákon má počítat také se zónami na cestě k režimu co nejbližšímu přírodním procesům.

Zemědělci, kterým loni záplavy způsobily škody, dostanou od státu na jejich odstranění dalších 21 milionů korun. Návrh ministerstva zemědělství schválila vláda. MZe počítá s převodem peněz z všeobecné pokladní správy. Částka potřebná na odstranění škod, které na zemědělském majetku způsobily záplavy loni v květnu a červnu, byla vyčíslena na celkem 234,6 milionu korun. Z toho zhruba 86 milionů korun bylo vyčleněno předchozími usneseními vlády.

Autor: Ivo Prokop