V Praze se jedná o ochraně životního prostředí Antarktidy

02-07-2019 aktualizováno

O ochraně životního prostředí v Antarktidě, dopadech cestovního ruchu a o spolupráci ve výzkumu jednají v Praze zástupci tří desítek států, které mají pravomoc rozhodovat o polárním kontinentu. Na závěr konference přijmou takzvanou Pražskou deklaraci, která by měla potvrdit rozhodnutí z roku 1959 o tom, že Antarktida je určená výhradně pro mírové účely a nelze na ni vytvářet územní nároky, a zdůraznit ekologickou problematiku. Ochranu životního prostředí Antarktidy podle odborníků komplikuje stále intenzivnější cestovní ruch. "Za poslední rok je nárůst osm až devět procent, nyní je to asi 56.000 osob ročně. Za posledních osm let se to téměř zdvojnásobilo," řekl náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž. Intenzivní turistika zatěžuje antarktický ekosystém, který je podle Smrže třeba co nejdéle uchovávat nedotčený, neboť vědcům umožňuje zjišťovat informace důležité pro fungování celé planety. Šéf českého antarktického výzkumu Daniel Nývtl novinářům řekl, že ve druhé polovině 20. století rostla teplota v Antarktidě až šestkrát rychleji, než byl celosvětový průměr. Po roce 2000 se růst zpomalil, na pobřežích polárního kontinentu ale stále rychle ubývá ledová masa, a to zejména kvůli ohřívání od oceánu.

Někdejší Československo přistoupilo ke smlouvě o Antarktidě v roce 1962, Česká republika získala k 1. dubnu 2014 jako dvacátý devátý stát takzvaný konzultativní status, který dává právo spolurozhodovat o osudu Antarktidy. Toto plnohodnotné postavení je udělováno pouze státům, které v polárním světadílu vyvíjejí významnou vědeckou a výzkumnou činnost. Česko má od roku 2006 vlastní výzkumnou polární stanici Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse.

02-07-2019 aktualizováno