Téměř tři pětiny lidí míní, že si za znásilnění může někdy žena

Téměř tři pětiny dospělých v Česku si myslí, že si za znásilnění v jistých případech mohou ženy samy. Díl odpovědnosti mají, pokud se buď chovaly koketně, nebo byly opilé, měly sexy oblečení, neřekly muži jasné ne, šly bez doprovodu opuštěným místem, či měly hodně sexuálních partnerů. Tento názor má 58 procent lidí, před třemi lety to bylo 63 procent. Výsledky průzkumu představil na tiskové konferenci Martin Balcar z organizace Amnesty International (AI). Podle expertů je přístup společnosti jedním z důvodů, proč znásilnění ohlásí jen zlomek obětí. "Až 58 procent lidí si myslí, že si ´o to´ žena nějakým způsobem řekla. Že mohla násilníka navnadit, aby se to stalo. Otáčí nám to vztah oběť-pachatel. Velká část lidí si myslí, že pachatel není pachatel a oběť není oběť," řekl Balcar. Podle 71 procent dotázaných přitom násilí na ženách představuje v Česku problém.

Podle organizace proFem jen zlomek případů se nahlásí a skončí potrestáním pachatelů. Na policii se obrátí podle odhadů asi pět až osm procent obětí. Analýza pravomocných rozsudků z roku 2016 ukázala, že většina odsouzených za znásilnění navíc dostala jen podmíněný trest. Ve většině případů se oběť a násilník znali. Pachatelem byl otec, dědeček, matčin partner či spolužák ze školy. Obětí byly i malé děti. Podle Balcara je v Česku rozšířený stereotyp, že násilníkem bývá někdo cizí. Podle AI i organizací, které pomáhají ženám a obětem, by situaci v Česku pomohlo zlepšit přijetí takzvané Istanbulské úmluvy proti násilí na ženách a domácímu násilí.