StB chtěla své největší nepřátele zabíjet i v zahraničí

Ještě v 60. letech měla Státní bezpečnost plány, jak fyzicky likvidovat své největší nepřátele i po jejich útěku do zahraničí. Chtěla tak potrestat například své bývalé příslušníky, kteří přeběhli na Západ. V jejím hledáčku byli i nejznámější uprchlíci z komunistického tábora - bratři Mašínové. Své plány však StB z nejasných důvodů nikdy nerealizovala. Všechny okolnosti popisuje historik Pavel Žáček ve sborníku Moc versus občan, který v úterý představí slovenský Ústav pameti národa v knihkupectví Academia.

Podle dokumentů, které Žáček prostudoval, vznikla v roce 1963 v rámci StB takzvaná služba zvláštního určení. Náplň její práce se podobala spíše aktivitám partyzánského oddílu a zahrnovala diverzní, sabotážní a záškodnické akce. Útvar měl narušovat "ekonomicko-vojenský potenciál protivníka, a to jak za míru, tak především za války, s cílem podpory zahraniční politiky a bezpečnosti světové socialistické soustavy", cituje Žáček archivní dokumenty. Činnost tohoto útvaru měla být podle pokynů vedení StB úzce koordinována se sovětskou tajnou policii KGB. V roce 1965, tedy v období, které si pamětníci vybavují jako dobu politického tání, pak v rámci odboru vznikl speciální referát s příznačným názvem Vlast, který se měl zabývat takzvanými zrádci. Cílem útvaru bylo potrestat lidi, kterým se podařilo vyhnout tehdejší socialistické justici. V roce 1968 byl svazek Vlast uložen do archivu. Podle dokumentů StB nic ze svých plánů nerealizoval a všechny práce byly zastaveny. Co bylo důvodem tohoto rozhodnutí, však dokumenty neuvádějí.