Senátoři si stěžují na vyvlastňování akcionářů u Ústavního soudu

Skupina 17 senátorů podala minulý týden stížnost k Ústavnímu soudu proti vyvlastňování menšinových akcionářů. ČTK o tom v úterý informovala senátorka a předsedkyně Klubu otevřené demokracie Soňa Paukrtová. Senátoři požadují zrušení částí obchodního zákoníku, které vyvlastnění upravují. Jsou podle nich protiústavní. Senátoři chtějí, aby se soud jejich podnětem zabýval přednostně. "Máme totiž vážnou obavu, že stovky společností, statisíce drobných akcionářů a miliardové částky, které jsou ve hře, budou vyvlastněny dříve, než se soud začne věcí zabývat," zdůraznila Paukrtová.

Novela obchodního zákoníku, která umožňuje akcionářům s podílem nad 90 procent donutit ostatní menšinové majitele prodat cenné papíry za cenu stanovenou znalcem, platí od 1. července. Úpravu kritizují také menšinoví akcionáři.

Samotné vyvlastnění několika zbylých procent akcií je na kapitálových trzích běžné a podle ekonomů není nijak neetické. Hlavní majitelé mají mít například podle Tibora Bokora z Wood & Company právo získat všechny akcie. Firmám se tím ušetří náklady s pořádáním valných hromad a informování často i tisíců akcionářů. Držbou sta procent akcií se také zjednoduší řízení společnosti, vyjmenoval další výhody Lukáš Dufek z Komerční banky. Menšinoví akcionáři navíc podle některých ekonomů občas zneužívají svá práva a většinovým vlastníkům ztrpčují život nebo je vydírají.

Senátoři však poukazují na Listinu základních práv a svobod, podle níž je vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. "Máme důvodné podezření, že tento proces není ani ve veřejném zájmu, a že jeho způsoby nesplňují ani některé náležitosti zmiňovaných náhrad," vysvětlila senátorka.