Sedm ministrů podalo demisi, odstoupit může celá vláda

Sedm ministrů z osmnáctičlenného týmu Stanislava Grosse už podalo demisi - tři lidovci, tři unionisté a nestraník Jaroslav Bureš. Všichni zůstávají ve vládních křeslech, dokud prezident Václav Klaus jejich rezignace nepřijme. Po krachu dohody o většinové vládě bývalé koalice opět ožila úvaha o demisi vlády jako celku, kterou už dvakrát předložili svým kolegům ministři za Unii svobody-DEU. Zatím se o jejich návrhu nehlasovalo. Pokud by ale nadpoloviční většina členů vlády, tedy přinejmenším deset ministrů, souhlasila s kolektivní rezignací, premiér by rozhodnutí kabinetu musel respektovat. Kdyby se tedy k sedmi odstupujícím ministrům přidali ještě tři další z řad zástupců ČSSD, mohli by společně demisi prosadit. Ministryně školství Petra Buzková (ČSSD) považuje za možné východisko ze stávající krize dohodu všech demokratických parlamentních stran na dočasné vládě, tlumočila ČTK její slova mluvčí Michaela Lagronová. Rozumným řešením by podle ní byla i demise současné vlády. O svých dalších krocích se ale rozhodne podle toho, s jakými návrhy přijde premiér. S "komunisty v zádech" nechtějí vládnout vedle Buzkové ani ministr průmyslu Milan Urban, ani dva nestraníci - ministr vnitra František Bublan a vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn.

"Pokud by se vláda kolektivně rozhodla, že demisi podá, premiér by musel její rozhodnutí respektovat," řekl ČTK Václav Pavlíček z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Prezident podle něj nemůže demisi vlády odmítnout. "Prezident může udělat jenom to, že pověří vládu, aby vykonávala své funkce až do doby jmenování nové," dodal znalec ústavního práva. Podle jiných názorů ale prezident musí demisi vlády přijmout jen tehdy, pokud by sněmovna zamítla žádost kabinetu o vyslovení důvěry, nebo pokud by mu vyslovila nedůvěru. Třetím případem, který nedává vládě ani hlavě státu manévrovací možnosti, je situace po sněmovních volbách - stará vláda automaticky odstupuje po ustavující schůzi nově zvolené dolní komory. V ostatních případech nemusí prezident demisi vlády přijmout a může se pokusit situaci řešit politickými prostředky, uvádí se v komentáři ústavy z roku 1997.