Schüssel by přivítal české gesto vůči německé menšině

Rakousko by u příležitosti letošních oslav 60. výročí konce války uvítalo smířlivé gesto české vlády vůči příslušníkům německé menšiny. Během své čtvrteční návštěvy Prahy to naznačil rakouský kancléř Wolfgang Schüssel. Připomněl, že i Rakousko se ještě nyní učí na základě vlastních zkušeností z druhé světové války, že ne každý příslušník národnostní menšiny musí být nutně vinen. Stejný přístup by ocenil i u České republiky. "Věřím, že tento rok, když slavíme 60. výročí konce druhé světové války, ... najde Česká republika odpovídající způsob," prohlásil Schüssel.

Gross se k této otázce na tiskové konferenci nevyjádřil. Podotkl jen, že bolavé momenty společné historie nesmí zatěžovat společnou budoucnost obou zemí, i když k některým věcem je nutné se vracet. Již dříve řekl, že na české politické scéně ani ve veřejnosti zatím není shoda, zda by stát měl učinit symbolické gesto usmíření vůči příslušníkům německé menšiny.

Místopředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) má za to, že Česko k takovému gestu v určitém historickém čase dospěje bez výzev. "Víme sami nejlépe, co jsme především sami sobě a i ostatním dlužni. Jde spíš o to, abychom měli možnost sami zvolit okamžik a formu (gesta)," řekl ČTK po setkání se Schüsselem.

S šéfem vídeňské vlády se na Pražském hradě sešel i prezident Václav Klaus. "Během přátelského setkání si oba prezidenti vyměnili názory na ratifikaci evropské ústavní smlouvy ve svých zemích a na reformu daňového a sociálního systému v Rakousku," popsal schůzku Klausův mluvčí Petr Hájek. Čeští politici již několik let hovoří o určité finanční náhradě či humanitárním gestu vůči Němcům žijícím v České republice, kteří za války bojovali proti Hitlerovi. Po válce se za to dočkali málo uznání, mnozí z nich v rámci protiněmecké atmosféry ve společnosti zažili ústrky, byli nuceně přesídleni uvnitř státu a měli srážky z platu. Nikdy se ale pro takový návrh nenašla dostatečná podpora. Rakouští i němečtí politici čekají, že gesto usmíření se dotkne nejen Němců v Česku, ale i lidí, kteří po válce museli opustit Československo.

Vyhnání sudetských Němců na základě takzvaných Benešových dekretů zůstává i 60 let od konce války stínem česko-rakouských vztahů. Rakouská agentura APA ze Schüsselova rozhovoru pro čtvrteční Hospodářské noviny dospěla k závěru, že Vídeň nepodpoří individuální žaloby sudetských Němců u štrasburského soudu. Schüssel ale takovou možnost jen naznačil, zatímco německý kancléř Gerhard Schröder to prohlásil zcela jasně a opakovaně.