S Luďkem Munzarem se rozloučili kolegové herci, letci i motoristé

Dlouhotrvajícím potleskem na poslední cestě doprovodili Luďka Munzara jeho herečtí kolegové, letci, motoristé i veřejnost, kteří zaplnili historickou budovu Národního divadla (ND) v Praze. Již před oficiálním zahájením pietního aktu stály před dveřmi divadla stovky lidí. Filmový a divadelní herec Munzar zemřel 26. ledna po dlouhé těžké nemoci. Bylo mu 85 let. Dopoledne v zaplněném divadle zahájila audionahrávka, na které Munzar recitoval báseň Františka Novotného Až bude moje duše bez těla, kterou zhudebnil Jiří Pavlica. Moravský muzikant později se svoji skupinou Hradišťan zahrál píseň Kamínek na dlani.

"Umělecká autorita, záhy uznávaný a oblíbený partner starších kolegů a kolegyň, později vzor pro mladší a nejmladší - nejen hereckým uměním, ovládajícím brilantně plastickým gestem i mluvou velký prostor ´kamenného divadla´," zavzpomínal ve smuteční řeči ředitel Národního divadla Jan Burian. V minulosti připustil, že se s Munzarem kvůli situaci v Národním divadle často dohadoval. Z ND Munzar odešel společně s manželkou Janou Hlaváčovou v roce 1990, když se jejich představy o poslání a směřování divadla rozešly s představami nového vedení první scény. Ředitelem ND byl v té době Ivo Žídek. K publiku Munzar promluvil z archivních nahrávek. Přítomné rozesmál záznam, v němž příznivec tradičního divadla Munzar hovořil o tom, že by "strašně nerad sedl do dopravního letadla, které by řídil alternativní pilot". Munzar byl vášnivým letcem a čestným členem Aeroklubu Letňany. Mezi hosty se proto objevilo také šest pilotů včetně dvojnásobného mistra světa v letecké akrobacii Petra Jirmuse. Nad střechou Národního divadla před obřadem přeletěla dvě letadla.