Rakouský politolog: Smlouva o radaru - další krok ke konci kontroly zbrojení

Česko-americká smlouva o umístění americké radarové základny v Brdech je další krok rozbíjející smluvní základnu mezinárodní kontroly zbrojení. V příspěvku pro dnešní vydání rakouského listu Der Standard to napsal rakouský politolog Gerhard Mangott. Vyjadřuje zároveň pochopení pro ostrou rétoriku, kterou na podpis smlouvy reagovalo Rusko. Rétorika má dva důvody - taktický a strategický, píše politolog. Z taktického hlediska se Rusko ještě snaží stupňováním vojenských hrozeb odvrátit ratifikaci smlouvy v českém parlamentu, ze strategického hlediska se Moskva skutečně cítí ohrožena. Toto ohrožení nespočívá ani tak v technických a vojenských schopnostech uvažovaných zařízení v Česku a Polsku. Oficiálně vyjadřovaná obava Ruska, že rakety ve východní Evropě by mohly být opatřeny jadernými hlavicemi a využity k překvapivému útoku na Moskvu, neobstojí. Oprávněné jsou však obavy Ruska ze systematického rozšiřování americké vojenské přítomnosti ve východní Evropě. Po vybudování základen v Bulharsku a Rumunsku budou teď američtí vojáci také v Česku a Polsku (nebo Litvě) a ministryně zahraničí Condoleezza Riceová navíc nedávno v Sofii prohlásila, že "tím nebo oním způsobem bude do protiraketové obrany zapojeno více států". Rusko se tedy obává vojenského obklíčení, zvláště když USA chystají vojenskou přítomnost také v Gruzii (tam už jsou poradci) a v Ázerbájdžánu a v Kyrgyzstánu už mají leteckou základnu.