První Perseidy by se mohly začít objevovat už koncem července

První meteory Perseidy by se mohly začít objevovat už koncem července. K jejich pozorování není potřeba ani dalekohled, stačí jen lehátko a klidné zákoutí s výhledem na souhvězdí Persea, odkud jakoby vylétají. Meteory nebo také "padající hvězdy" se nejlépe pozorují vleže na zádech a vůbec nejlépe ve společnosti. Astronomové na to i po létech rádi vzpomínají. Tento nejznámější meteorický roj vrcholí kolem 12. a 13. srpna, což je ještě doba dovolených. Ideální je pozorování mimo velká města, není-li zrovna úplněk (nastane 19. srpna), protože ho neruší veřejné osvětlení. Jen počasí nebude nejlepší. Meteorologové hrozí oblačností. Říká se, že když padá hvězda, má si ten, kdo ji vidí, něco přát, protože se mu to vyplní. Astrofyzik Jiří Grygar od jednoho školáka slyšel, že prý si v první řadě přeje, když vidí padající hvězdu, aby mu nespadla na hlavu. Meteorů se ale rozhodně nemusí nikdo bát. Jejich hmotnost se totiž pohybuje kolem miligramu a během letu atmosférou shoří. Světelný efekt vzniká třením prachové částice o molekuly vzduchu. Ty se rozžhaví a většinou vypaří. Přitom dochází k ionizaci okolního plynu, a tak vzniká jasná světelná čára na obloze, kterou je možné pozorovat. Perseidy pocházejí z rozpadlé Swift-Tuttleovy komety, objevené roku 1862. K jiným známým meteorickým rojům patří Leonidy, které vylétají ze souhvězdí Lva (latinsky leon). Jsou to prachová vlákna, která ve své dráze zanechala Tempel-Tuttleova kometa. Objevují se kolem 18. listopadu a čas od času se postarají o podívanou na obloze, které astronomové říkají meteorický déšť. V takovém případě se jich objevuje více než 1000 za hodinu.