Průzkum: Ve vztazích Němců, Čechů a Poláků stále převládají emoce

28-11-2005

Ve vztazích Němců, Čechů a Poláků stále převládají emoce nad znalostmi historických skutečností, zvláště pokud jde o bezprostředně poválečné období. Vyplývá to z výsledků průzkumu, který uskutečnilo německé historické muzeum v Bonnu ve spolupráci s demografickým institutem v Allensbachu v rámci příprav na výstavu Útěk, vyhnání, integrace, která bude otevřena v Bonnu od 3. prosince. V rámci průzkumu bylo dotazováno 2200 Němců a po pěti stovkách Čechů a Poláků. Plných 61 procent Poláků a 38 procent Čechů v něm například označilo za pravděpodobné, že Němci budou jednoho dne požadovat vrácení pohraničních oblastí nebo odškodnění za ně. Podle ředitele muzea Hermanna Schäfera jsou to "děsivé" výsledky. "Je zřejmé, že u našich východních sousedů stále přetrvává určitá základní nedůvěra vůči Německu," konstatuje Schäfer. V Německu uvádí plná čtvrtina lidí, že má v rámci rodiny nějakou osobní zkušenost s poválečným vyhnáním. Je to více než v roce 1950, což je způsobeno tím, že se po válce díky sňatkům smísili vyhnanci se starousedlíky. Přes tento nárůst jsou znalosti o tématu vyhnání mezi Němci stále poměrně malé, vyplývá z průzkumu. Velká většina dotázaných Němců například nebyla schopna správně uvést počet německých uprchlíků a vyhnanců ze střední a východní Evropy. Jen kolem deseti procent se strefilo do správně odpovědi, že jich bylo mezi 10 až 20 miliony. Zatímco vztah většiny Němců vůči krajanským organizacím poválečných vyhnanců je v podstatě lhostejný, v Polsku i Česku mají tyto spolky stále velmi špatnou pověst. Jen pět procent Poláků a čtyři procenta Čechů si myslí, že krajanská sdružení podporují přátelské a kulturní kontakty. Velká většina soudí, že jim jde hlavně o opětné získání majetku.

28-11-2005