Před 90 lety byl na Staroměstském náměstí stržen mariánský sloup

V neděli 3. listopadu 1918, necelý týden po vyhlášení samostatného československého státu, skácel rozvášněný dav vedený žižkovským bohémem Frantou Sauerem na Staroměstském náměstí v Praze mariánský sloup. Jako symbol pobělohorského habsburského a katolického útlaku ho strhli žižkovští hasiči. Stalo se tak při návratu demonstrantů z tábora lidu na Bílé hoře (výročí bělohorské porážky připadalo na 8. listopad). Podle knihy Pomníky a zapomníky nešlo o spontánní výbuch lidového hněvu, ale o načasovanou akci, jakýsi happening bohémy kolem Sauera namířený proti salonnímu průběhu převratu. Sloup byl ostatně označován za "památku bělohorského vítězství" už v 19. století. Jeho odstranění jako sešlého a nežádoucího symbolu požadoval již v revolučním roce 1848 Josef Frič z české liberální strany.