Ombudsmanka: Ochranné léčení stále nemá žádnou koncepci

21-11-2019

Ochranné léčení v České republice trpí vážnými systémovými nedostatky, řekla novinářům ombudsmanka Anna Šabatová. Institut ochranného léčení podle ní postrádá propracovaný zákonný rámec, chybějí peníze i personál, zařízení, která poskytují ústavní ochranné léčení, jsou přeplněná. Výsledkem může být snižování bezpečnosti pacientů i personálu, varovala ombudsmanka. O ochranném léčení rozhoduje soud u lidí, kteří spáchali trestný čin například kvůli duševní nemoci nebo ve stavu nepříčetnosti. Nutnost začít systémově řešit tento institut ukázal podle Šabatové pět let starý případ ze Žďáru nad Sázavou. Tam psychicky nemocná žena vtrhla do školní budovy, ubodala studenta a další tři lidi zranila. Tragédie tehdy vyvolala debatu o léčbě psychicky nemocných. Útočnice totiž do února toho roku byla v opavské psychiatrické léčebně, poté ji ale soud propustil z ústavního do ambulantního léčení.

Na ochranném léčení se ale podle ombudsmanky za pět let od tragédie nic nezměnilo. Klesla však ochota soudů propouštět nemocné z ústavní léčby, nemají-li další zázemí. Stát podle ombudsmanky nestanoví kapacitu ani zajištění ochranné léčby, přestože pacientů přibývá. Málo je i ambulancí pro pacienty s ochranným léčením a neexistuje jejich síť. Mnoho lidí je v ochranné léčbě víc než dva roky a žijí třeba na sedmi- až osmilůžkových pokojích. "V takovém prostředí těžko může ta léčba probíhat velmi úspěšně," řekla Šabatová. Léčení se také třeba týdny nedostanou na vycházku, neboť to zákon nijak nezaručuje, na rozdíl od vězňů, kteří mají zákonem zaručenou hodinovou vycházku denně. Navíc chybí personál, který by pacienty doprovodil ven. Ombudsmanka navštívila v letech 2017 až 2019 deset psychiatrických zařízení pro dospělé, pět z nich mělo zaměření na výkon ochranného léčení.

21-11-2019