Okupace v roce 1968 měla 72 obětí; demonstrace v roce 1969 pět

20-08-2004

Od 21. srpna do 3. září 1968 zemřelo při demonstracích proti obsazení Československa vojsky tehdejší Varšavské smlouvy 72 lidí. Jen během prvního dne okupace bylo zabito 58 lidí, z toho 15 u budovy Československého rozhlasu v Praze. Těžké zranění utrpělo 267 lidí. Vyplývá to z nejnovějšího šetření Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV). Uvedené počty se neustále doplňují. Základní údaje vycházejí z oficiálních zpráv po roce 1969 a ze statistik ministerstva zdravotnictví. ÚDV ovšem také pátral v archivech okresních a krajských nemocnic a v tisku uveřejnil výzvu, aby se přihlásili případní svědkové. Podle vedoucího oddělení dokumentace ÚDV Jana Kalouse nejsou počty stále definitivní. Zkresluje je totiž to, že se řada lidí ze strachu z možného postihu nenechala vůbec ošetřit. Mnozí také požádali lékaře, aby je neuváděl do zápisů.

Další vlna občanských nepokojů se zvedla v roce 1969. K prvnímu výročí okupace bylo při protestních demonstracích pět lidí zabito a 49 zraněno. Tehdy se již režim snažil potlačit nepokoje vlastními silami. Proti demonstrantům zasahovaly výhradně československé ozbrojené složky: Lidové milice, armáda a nově zřízené speciální pořádkové jednotky - předchůdci pozdějších pohotovostních pluků, které zasahovaly například v lednu 1989 během Palachova týdne. V roce 1969 potlačovalo demonstrace v Praze 3500 členů Lidových milicí a 2100 vojáků.

V roce 1968 postupovali kriminalisté podle Kalouse při vyšetřování násilných úmrtí ještě standardním způsobem. Ve většině případů došli k závěru, že pachatel je příslušník spojeneckých vojsk. Nikdy se jim ho však nepodařilo zjistit, neboť vojáci podezřelí z násilností se vždy urychleně transportovali do rodné země. V roce 1969 už ale kriminalisté nevyslýchali svědky a neprováděly se ani balistické zkoušky, které by mohly určit pachatele střelby.

V souvislosti s okupací v roce 1968 bylo z vlastizrady obviněno 13 státních a armádních funkcionářů, kteří údajně vstup okupačních armád sami iniciovali anebo mu napomáhali. Mezi obviněnými byli například Miloš Jakeš, Jozef Lenárt či Zdeněk Mlynář. Jediným odsouzeným je zatím Karel Hoffmann, který si v srpnu začal odpykávat svůj čtyřletý trest.

20-08-2004