Květnou nedělí končí půst a začíná pašijový týden před Velikonocemi

Na Květnou neděli končí křesťanům čtyřicetidenní postní období a začíná pašijový týden, který končí Velikonocemi, které jsou pro nevěřící oslavou příchodu jara. Věřící si v neděli připomínají Kristův slavný vjezd do Jeruzaléma a poslední týden jeho života. Papež František slouží ve Vatikánu mši pod širým nebem, kardinál Dominik Duka mši v katedrále sv. Víta na Pražském hradě. Slavení Květné neděle je doloženo již od sedmého století. V tento den se před mší světí kočičky a jiné zelené větvičky. Připomíná se tím vítání Ježíše v Jeruzalémě palmovými ratolestmi, v Česku palmy nahrazují kvetoucí kočičky nebo jiné zelenající se větvičky.

Po Květné neděli přijde Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa a Zelený čtvrtek, který je prvním dnem, kdy se připomíná Kristovo třídenní utrpení a vzkříšení. S večerem na Zelený čtvrtek přichází takzvané velikonoční třídenní (triduum), které zahrnuje Velký pátek, Bílou sobotu a nedělní Boží hod velikonoční.

Podle loňského průzkumu společnosti Rondo.cz chodí do kostela během velikonočních svátků asi 15 procent Čechů. Sedm z deseti lidí jako velikonoční tradici dodržuje barvení vajíček a koledování s pomlázkou.