Holešovští výsadkáři Sověty v roce 1968 do kasáren nevpustili

Když se 21. srpna 1968 objevily brzy ráno před kasárnami v Holešově na Kroměřížsku sovětské tanky, velitelé tamních výsadkářů je odmítli dovnitř vpustit. Gardový tankový prapor se do kasáren, ve kterých sloužilo zhruba 700 členů sedmého výsadkového pluku zvláštního určení, nedostal ani v následujících dnech. V celém Československu šlo při srpnových událostech o zcela ojedinělý čin. "Myslím si, že jsme byli jediný útvar v republice, který je nepustil vůbec," řekl dnes ČTK při setkání bývalých členů útvaru v Holešově někdejší výsadkář Josef Bartošek. Sověti podle něj záhy po svém příjezdu otočili hlavně tanků, kterých do Holešova dorazily desítky, směrem na kasárna. "Byla to dosti napjatá chvíle, kdy se brnkalo na nervy. Nakonec jim naši velitelé museli pohrozit tím, že pokud s těmi tanky neodejdou, tak že máme dostatek pancéřových pěstí a munice k tomu, abychom jim ty tanky zničili," uvedl Bartošek.

Za svůj postoj byli výsadkáři poměrně záhy potrestáni. V roce 1969 přišel elitní holešovský útvar o zástavu a byl rozpuštěn. Zbytky útvaru převelelo vedení armády do Prostějova, velitelský sbor rozptýlilo po celém Československu. Na 50 let staré události dnes v Holešově zavzpomínalo asi 200 někdejších členů výsadkového pluku.