Historička hledá osudy Čechoslováků odvlečených do gulagů

Přes sedm tisíc Čechoslováků bylo odvlečeno od konce druhé světové války do bývalých sovětských pracovních táborů označovaných jako gulag. Jejich osudem se ve své nové knize Čechoslováci v Gulagu a československá diplomacie 1945-1953 zabývá historička Milada Polišenská. "Sovětský svaz doplňoval deportacemi ohromné ztráty ve své pracovní síle. Lidé tam byli odvezeni, aby byli nasazeni na otrocké práce. Byl tam i politický aspekt, deportace byly zaměřeny třídně, ale také národnostně," řekla Polišenská ČTK.

Seznamy deportovaných lidí byly podle odbornice na dějiny diplomacie sestaveny podle toho, kdo za odvlečené lidi intervenoval. Uvedený počet asi 7500 osob odráží podle ní pouze záznamy. Je však obtížné vystopovat celkové množství lidí nasazených v gulagu, zdůraznila. Podle Polišenské bylo chybou bývalé československé diplomacie, že zanedbala pokus o prezentaci tohoto problému na mezinárodní úrovni. Neodhalené záznamy dosud podle historičky skrývají ruské archivy. Českým badatelům však mnohdy nejsou přístupné. To se týká například archivu prezidenta Ruské federace.