Hazdra: Většina české společnosti si přála válku s nacisty

Naprostá většina české společnosti si přála válku s nacistickým Německem. Z jejího pohledu měla vyústit v porážku Německa a obnovu Československa, řekl na konferenci v pražském Kolovratském paláci historik a ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Zdeněk Hazdra. Nacistickou okupací v březnu 1939 podle něj byla završena zkáza československého státu, který byl již v té době značně zdecimovaný. "V atmosféře frustrace z výsledku mnichovského rozhodnutí se parlamentní demokracie první republiky stávala definitivně minulostí a země se vydala cestou národní očisty a budování autoritářského systému," řekl Hazdra. Evropa a svět se postupně přibližovaly válečnému konfliktu, jehož rozsah nikdo v roce 1939 nemohl předvídat. "Většina evropských zemí přitom stále doufala, že se válce podaří zabránit a že se Hitlerova expanze přece jen zastaví, avšak opak byl pravdou," doplnil historik.

Tisíce Čechů a Slováků se aktivně zapojily do odboje na domácí půdě i v zahraničí jako součást spojeneckých armád. "Tito stateční lidé tím demonstrovali očividnou odhodlanost postavit se expanzi nacistického režimu, což mělo nezanedbatelný mezinárodněpolitický význam pro dosažení jejich cíle, tedy aby spojenci zařadili obnovení Československa do svých plánů poválečného uspořádání světa. To vůbec nebyla taková samozřejmost, jak se nám dnes může zdát," dodal Hazdra. V době války se podle něj společnost politicky posouvala doleva. "Stále v ní přetrvávaly negativní vzpomínky na mnichovské rozhodnutí a v jejích očích zradu západu. O to mocněji začal působit obdiv k Sovětskému svazu, který se připojil k antinacistické koalici po jistém čase. Mnozí tehdy věřili v proměnu sovětského režimu pod vlivem kontaktu se západními demokraciemi. Tento idealismus brzy zmrazila poválečná realita," uvedl Hazdra. Konference o dějinných souvislostech březnových událostí roku 1939 se koná v Zeleném salonku Kolovratského paláce. Právě tam před 80 lety ve tři hodiny ráno mimořádně zasedala vláda Rudolfa Berana, který ministry seznámil s jednáním prezidenta Emila Háchy v Berlíně. Tam Hácha podepsal pod nátlakem Adolfa Hitlera dokument, v němž svěřil Čechy a Moravu do rukou říše. I když bývá jako datum zahájení okupace zbytků Československa nacistickým Německem označován 15. březen 1939, ve skutečnosti první příslušníci wehrmachtu a jednotek SS překročili státní hranici již vpodvečer předchozího dne na Ostravsku. Tedy v době, kdy Hácha teprve cestoval do Berlína. V Místku přitom narazili na rozsahem nevelký, ale houževnatý odporu skupiny českých vojáků, ve zbytku republiky byl ale průběh okupace z německého hlediska bezproblémový.