Hamáček obhájil post předsedy ČSSD, strana na sjezdu také schválila nové stanovy

Jan Hamáček se stal znovu předsedou ČSSD. Na stranickém sjezdu v Hradci Králové pro něj hlasovalo 433 delegátů, proti bylo 57. Hamáček povede stranu další dva roky. Přímo na sjezdu se přihlásil do voleb jeho protikandidát - pardubický sociální demokrat Jaromír Landsman. Nakonec se ale ukázalo, že nesplňuje podmínky pro zvolení, protože ve straně nebyl déle než čtyři roky. Hamáček ve svém kandidátském projevu odmítl názor, že ČSSD splnila svou historickou úlohu a je mrtvá. Podle něj se strana rozhodla správně, že do vlády s ANO loni vstoupila, a zmínil například růst platů ve veřejné sféře a minimální mzdy, zvýšení důchodů a zrušení karenční doby. Zároveň zdůraznil, že strana nemusí být v koalici za každou cenu, pokud by ji koaliční partner "podrážel nebo se objímal s pravicí". Po Hamáčkovi vystoupil poslanec Milan Chovanec. Ten řekl, že se na konci března vzdá poslaneckého mandátu. Dlouhodobě totiž nesouhlasí s účastní ČSSD ve vládě s hnutím ANO.

Už před hlasováním Jan Hamáček prosadil změnu stanov, které podle něj stranu modernizují. Podle nových stanov ČSSD nebude mít kvóty pro zastoupení žen na kandidátních listinách do některých voleb a v nejužším stranickém vedení nebude muset být aspoň jedna žena. Také zanikne ústřední výkonný výbor, což je nyní nejvyšší stranický orgán mezi sjezdy. Nové stanovy jsou výrazně kratší než současná pravidla vnitřního chodu strany. Předkladatelé si od nich slibují větší akceschopnost stranických orgánů. Připouštějí ale další úpravy dokumentu.

Prezident Miloš Zeman v Hradci Králové veřejně podpořil před květnovými evropskými volbami sociální demokraty. Prohlásil, že je hodlá volit. V první den volebního sjezdu ČSSD se prezident při projevu také dotkl svého doporučení sociální demokracii, aby vstoupila do vlády s hnutím ANO, zpochybnil současné nízké preference sociálních demokratů a vyzval stranu, aby nezapomínala na široký okruh voličů, který vedle zaměstnanců zahrnuje i důchodce. Na programu dvoudenního sjezdu je volba vedení strany na další dva roky, návrh změn stanov, které mimo jiné nově nepočítají s ústředním výkonným výborem, zhodnocení vládní spolupráce s ANO či příprava voleb do Evropského parlamentu.