Expert: Radar by neměl ovlivnit mobily, vyžádá si bezletovou zónu

20-01-2007

Protiraketový radar, který by Američané chtěli umístit do některého z vojenských újezdů na českém území, by neměl mít negativní vliv na lidi nebo mobily; v okruhu asi deseti kilometrů od něj bude muset být bezletová zóna. ČTK to řekl armádní expert Michal Zdobinský. Podle něj by patrně šlo o pozemní radar nové generace GBR-P, špičkové zařízení, které se nyní testuje na Marshallových ostrovech. Podobný mobilní radar SBR je nyní také zkoušen na moři, dodal.

Víceúčelový radar, o jehož umístění v Česku Američané v pátek oficiálně požádali, bude schopen sledovat případnou vypálenou nepřátelskou střelu a odlišit ji od falešné rakety. Pokud střelu zaregistruje a rozpozná, dá signál k vypálení takzvané antirakety. Ta by podle všeho měla odstartovat v Polsku, o němž Spojené státy uvažují jako o stanovišti druhé části základny. "Radar by byl klíčovou součástí celého senzorového systému," uvedl Zdobinský.

Radar, který by obsluhovalo kolem 200 lidí, by měl být schopen vysledovat dění na obloze až 5000 kilometrů daleko. Plocha jeho zářičů by měla být 250 až 300 metrů čtverečních. Mobily nebo televizní přijímače by mohl ovlivňovat v zóně vzdálené kolem osmi až 14 kilometrů, říká expert. Vzhledem k tomu, že by byl patrně vybudován uprostřed vojenského újezdu, civilní zařízení by nenarušoval, řekl odborník. V úvahu pro stavbu radaru připadá vojenský prostor v Libavé na Olomoucku nebo v Jincích na Příbramsku. Podle Zdobinského existuje ještě další typ radarového systému, který je umístěn v Británii, Grónsku, USA a Japonsku. Jsou to radary včasné výstrahy. Ty jsou schopny zjistit, když je případná raketa odpálena. Radar na českém území by měl být podle experta výkonnější a víceúčelový, má být schopen raketu sledovat v delší fázi.

"Trosky raket vypálených na USA by spadly do severního Atlantiku nebo Severního ledového oceánu. Na evropskou pevninu by dopadly pouze trosky rakety, která by byla z území Blízkého a Středního východu vypálena právě na Evropu. V každém případě by k sestřelení došlo ve výškovém rozpětí od 150 až do 1000 kilometrů nad zemským povrchem a náraz by oba projektily rozdrtil na drobné kousky," uvedlo ministerstvo. I kdyby obranná raketa tu útočnou zasáhla na spodní hranici výškového rozpětí, většina padajících trosek by prý shořela v atmosféře ještě před dopadem.

20-01-2007