Desítky lidí uctily 265 obětí masakru na Švédských šancích

18-06-2017

Zhruba pět desítek lidí na městském hřbitově v Přerově uctilo oběti masakru karpatských Němců, Slováků a Maďarů československými vojáky na návrší zvaném Švédské šance nedaleko za městem. Vojáci tam v červnu 1945 kulkou do týlu povraždili 265 nevinných lidí včetně žen a dětí. Historici jejich nelidský čin řadí mezi nejhorší případy msty na německy mluvícím obyvatelstvu v poválečném Československu. Širší veřejnost se o něm dozvěděla až po roce 1989. Vzpomínkový akt na hřbitově se poprvé odehrál u hrobu, kde spočívají všechny oběti masakru. Ostatky téměř 200 žen a dětí byly totiž až loni nalezeny na olomouckém hřbitově a na společné místo k ostatkům mužů byly umístěny po 72 letech letos na konci května.

Akci zorganizoval důstojník Karol Pazúr, který nakonec skončil před soudem. Ve vězení strávil zhruba rok, poté jej prezident Klement Gottwald amnestoval, v pozadí byly Pazúrovy vazby na komunistické představitele. Podle přerovského historika a bývalého ředitele Muzea Komenského Františka Hýbla, který se tragédii dlouhodobě věnuje, Pazúr sloužil v Hlinkových gardách a jeho bratr u zbraní SS. Hrůzným činem v Přerově chtěl svoji minulost zastřít.