ČR chce peníze na nízké emise mimo dosavadní kohezní fondy

Česká republika není podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) schopna sama zaplatit přechod na nízkoemisí ekonomiku, kterou plánuje Evropská unie k roku 2050. Chce proto na to od unie stovky miliard korun mimo dosavadní kohezní fondy. Brabec to uvedl na tiskové konferenci k pondělnímu summitu OSN o klimatu v Madridu a summitu EU na stejné téma v polovině prosince. Premiér Andrej Babiš (ANO) zopakoval, že Česko musí mít také právo samo rozhodovat o výstavbě jaderných zdrojů. Ty by měly v roce 2050 tvořit polovinu energetického mixu.

Česko počítá s tím, že v cílovém roku bude pětinu zdrojů stále tvořit uhlí a plyn. Přechod bude podle Brabce znamenat revoluci ve všech odvětvích, například i v zemědělství a službách. Česko proto bude potřebovat pomoc ve financování, a to mimo stávající programy soudržnosti, kterými Evropa usiluje o dorovnání životní úrovně mezi regiony. "Evropa nám musí umožnit, abychom postavili jaderné bloky. Máme jasný plán, jak chceme stavět, pro nás je jádro klíč," uvedl Babiš. Premiér také vyzval k setkání účastníky studentské stávky za klima, kteří se dnes sešli nedaleko úřadu vlády. "Ti, kteří protestují, s námi nemluví. Já je vyzývám, že se rádi setkáme," řekl. Konec uhelných elektráren v časovém rámci, který požadují stávkující, by podle Brabce znamenal "návrat na stromy".