ČNB zvýšila úroky, očekává vyšší inflaci i rychlejší růst ekonomiky

Česká národní banka ve čtvrtek zvýšila odhad růstu inflace i domácí ekonomiky. Podle guvernéra centrální banky Zdeňka Tůmy by inflace v horizontu jednoho roku měla činit 3,0 až 4,4 procenta. V předchozí červencové prognóze centrální banka odhadovala růst cen o 2,1 až 3,5 procenta. Výhled hospodářského růstu se rovněž zvýšil, ekonomika by měla letos vzrůst o 4,6 až 5,1 procenta. Tůma nadále vidí českou ekonomiku jako nízkoinflační, přesto ČNB zvedla úrokové sazby o čtvrtinu procentního bodu. Hlavní repo sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, se tak opět vrátila na dvě procenta, tedy na úroveň eurozóny. V souvislosti s novou čtvrtletní prognózou České národní banky se dá předpokládat určitý nárůst úrokových sazeb, řekl Tůma. Své vyjádření ale odmítl upřesnit časově i rozsahem. Připomněl také, že do čtvrtečního zvýšení byla cena peněz v tuzemsku se sazbou 1,75 procenta nějaký čas i nejnižší v Evropské unii. Pod Českem se na ještě nižší hladině 1,5 procenta ocitly již jen sazby švédské centrální banky.

Růst sazeb, ke kterému přikročila Česká národní banka, překvapil většinu oslovených ekonomů. Někteří dokonce upozorňují, že rozhodný krok centrální banky se může do budoucna ukázat jako unáhlený, podobně jako v roce 2004. "ČNB je v rámci regionu známa tím, že se rychle snaží reagovat na změny výhledu ekonomiky, především inflace. Nicméně, příklad jejího loňského zvýšení úroků (červen a srpen 2004) ukazuje, že rychlé preventivní jednání nemusí vždy vést k optimálnímu rozhodnutí," řekl Radomír Jáč z PPF Asset Management. Letos podle něj samotná ČNB uznala, že loňské zvýšení úroků bylo unáhlené. Podle Heleny Horské z Raiffeisenbank k růstu sazeb přispěla mimo jiné "jestřábí" osobnost guvernéra ČNB Zdeňka Tůmy a očekávané zvýšení úrokových sazeb Evropskou centrální bankou, která má hlavní sazbu rovněž na úrovni dvou procent. Navzdory všeobecnému překvapení na trhu však ekonomové upozorňují, že situace není tak dramatická, jak se může na první pohled zdát. Podle Markéty Šichtařové z Next Finance zapadá rozhodnutí centrální banky do celosvětového vývoje. Úrokové sazby rychlým tempem rostou ve Spojených státech a o zvýšení se diskutuje i v eurozóně, kde je růst sazeb téměř jistotou. Růst úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu je podle ní z makroekonomického pohledu v podstatě symbolický a na hospodářský růst nebude mít zásadní vliv.