Babiš: Členství v NATO je v existenčním zájmu Česka

Členství v Severoatlantické alianci je v existenčním zájmu Česka, země této velikosti se sama neubrání. Na konferenci ke 20. výročí českého vstupu do NATO to na Pražském hradě řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Vyzval také alianci, aby se ještě víc než nyní zaměřila na boj proti mezinárodnímu terorismu, který považuje za hlavní hrozbu. "Historie 20. století nám ukázala, že země naší velikosti se sama neubrání. Proto je naším existenčním zájmem být členem tohoto obranného spolku," řekl Babiš. Být členem NATO podle něj také znamená, že jsme spolehlivým partnerem, který ctí zásady svobody a demokracie a za kterého jsou partneři připraveni se zasadit. Za chybu označil, že NATO nebylo aktivnější v boji proti takzvanému Islámskému státu v Sýrii a v Iráku. Zopakoval také závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP nejpozději v roce 2024. Premiér připomněl rovněž památku českých vojáků, kteří zahynuli v misi NATO v Afghánistánu.

Severoatlantická aliance nemá zájem o eskalaci vztahu s Ruskem. Aby se ale vzájemný vztah mohl zlepšovat, musí Moskva dodržovat mezinárodní právo a respektovat zahraničněpolitické směřování svých sousedů, uvedl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Zároveň upozornil na to, že mezinárodní terorismus zůstává pro alianci hrozbou. Vyslovil se i pro posilování obranné spolupráce v Evropské unii, které ale podle něj musí být chápáno jako posilování evropského pilíře NATO. Posilování obrany je podle ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) kvůli zhoršené bezpečnostní situaci posledních let nezbytností. Ppoznamenal, že v 90. letech si muselo Česko garantovat svou obranu samo. Příprava na členství a následně samo členství ale podle něj dalo české obraně opět řád. Připomněl českou účast na zahraničních misích, zejména v Afghánistánu, kde působí zhruba 360 českých vojáků. Od roku 2002 se v zemi vystřídalo více než 10.500 vojáků.

Také předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODSú uvedl, že Severoatlantická aliance (NATO) je pro Českou republiku zárukou bezpečí. Úvahy o zřízení evropské armády jsou podle něj zcela liché. "My žádné miniNATO nepotřebujeme," zdůraznil. NATO si podle něj nemůže dovolit prohrát bitvu o Velkou Británii jako Evropská unie. Předseda dolní parlamentní komory Radek Vondráček (ANO) poukázal nejen na výši investic do armády, ale hlavně na potřebnost promyšlených akvizic. Připomenul přitom tradice a ambice českého zbrojního průmyslu a nutnost prohlubování výzkumu v tomto oboru. Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD)uvedl, že bezpečnostní hrozby současnosti jsou složitější, rafinovanější a nemají hranice. "Žádný stát si s nimi sám neporadí, proto musíme spolupracovat, proto je naše členství v alianci tak důležité," konstatoval. Jako ministr vnitra zdůraznil, že Česko patří mezi nejbezpečnější země, a i díky členství v alianci. Země podle něj nikdy neměla tak silné bezpečnostní garance jako nyní.

Vytvoření plnohodnotné evropské armády je chimérou a mohlo by vzbudit ve Washingtonu dojem, že Evropa Spojené státy nepotřebuje, řekl bývalý ministr zahraničí a obrany Alexandr Vondra. Zdůraznil přitom, že ČR NATO potřebuje víc než kdy dřív, a to kvůli hrozbám islamistického radikalismu, asertivního Ruska i vlivu Číny. Česká republika podle Vondry jakožto středně velká nebo menší země "neokouzlí velikostí armády" či "mohutností bank", proto se před 20 lety v úsilí o členství v NATO profilovala hodnotově. Přesto ale princip něco za něco v mezinárodních vztazích hraje velkou roli, doplnil Vondra a zdůraznil nutnost plnit závazek výdajů dvou procent HDP na obranu.