Speleologové objevili v Býčí skále stometrovou chodbu s krápníky

Býčí skála v Moravském krasu, foto: Štěpánka Budková / Český rozhlas - Radio Praha

Speleologové objevili v jeskyni Býčí skála v Moravském krasu stometrovou chodbu bohatě zdobenou krápníky. Dostala název Kočárová, jsou v ní dvě propasti a zakončena je prostorným dómem širokým sedm a dlouhým 20 metrů. Podle odborníků jde o zcela mimořádný objev, který se v Česku podaří jednou za deset let.

Býčí skála v Moravském krasu,  foto: Štěpánka Budková / Český rozhlas - Radio Praha
Speleologové se k chodbě poprvé dostali 2. října. Jak řekl předseda speleologického sdružení, které se věnuje výzkumu v Býčí skále Jiří Svozil, jeskyňářům pomohla sama příroda:

"V jedné části jeskyně došlo k samovolnému zřícení komína. Komín je průduch nebo chodba, která stoupá kolmo vzhůru směrem k povrchu a většinou končí balvanitými závaly. Jeden zával se samovolně uvolnil a začal se vysypávat do Hlinitých síní. Pak jsme do komínu horolezeckým způsobem pronikli. Bylo tam plno kamenů, které visely různě po stěnách. A ve stěně komínu jsme objevili vstup do chodbičky, která měla na výšku asi jeden metr a široká byla půl metru. Po několika metrech se zvětšila, došli jsme na jakousi křižovatku, kde už chodby byly vysoké dva až pět metrů a široké kolem jednoho metru. Chodba se různě klikatí a je tam velice pěkná krápníková výzdoba."

Chodba dostala název Kočárová, jak jste přišli na tento název?

Kočárová chodba s krápníky,  foto: ČTK
"Je to trošku jeskyňářský humor. Nad místem, kde by ten komín eventuálně mohl vyústit na povrch, vede Kočárová cesta. Je to její název. Toto území patřilo kdysi Lichtenštejnům. Vodili své návštěvníky na zajímavá místa a právě okolí Býčí skály bylo pro ně zajímavé. Vybudovali proto různé cesty, kde své hosty v kočárech vozili. A právě cesta, která vede nad naším objevem, se jmenuje Kočárová cesta, proto jsme chodbu nazvali Kočárová chodba," popsal objev nové stometrové chodby Jiří Svozil.

V Moravském krasu je přes tisíc jeskyní. Býčí skála je mezinárodním pojmem zejména pro archeology a historiky. Badatel Jindřich Wankel v ní v roce 1872 objevil obětiště ze starší doby železné, na němž našel asi 40 lidských pozůstatků. Podle jeho tehdejší teorie šlo asi o rituální pohřeb velekněze spojený s lidskými oběťmi. Současní vědci se ale domnívají, že Býčí skála byla před staletími spíše významnou svatyní. Název dostala podle bronzové sošky býčka, kterou v ní Wankel objevil. Vystavuje ji Přírodovědecké muzeum ve Vídni. Býčí skála je součásti jeskynního systému Rudické propadání, který je se svými 13 kilometry druhým nejdelším jeskynním systémem v zemi.