Had je také Pražan! Pokud jej v zoo potkáte, nechte jej plazit se dál

Užovka podplamatá, foto: Orchi, CC BY-SA 3.0

Hadí klenot z Trojské kotliny, hlásá nápis na jedné z mnoha brožurek, které vydává pražská zoo. Pokud byste si ale mysleli, že se jedná o nějaký exotický druh, byli byste na omylu. O jakého hada se jedná a proč jeho označení za klenot není vůbec přehnané?

Užovka podplamatá,  foto: Orchi,  CC BY-SA 3.0
O hady a plazy vůbec se v ZOO Praha už dlouhá léta stará Petr Velenský. Jeho dílem je třeba expozice tuzemských hadů a ještěrek u Zakázanky. Velkou pozornost věnuje také hadům, kteří na území zoo žijí divoce. Patří k nim i zmíněný klenot trojské kotliny - užovka podplamatá.

"My jsme ohromně šťastní a hrdí, že areál zoologické zahrady je biologicky velice významný a že hostí přírodní populace druhů, kterým my jenom musíme trochu pomoct. Jsme si vědomi toho, že kdyby nebyla na tomto území zoologická zahrada, tak by pouhé 2 km od Pražského hradu tisícihlavá populace jednoho z našich nejvzácnějších hadů užovky podplamaté asi nežila. Snažíme se dělat všechno, co můžeme, abychom tu populaci zdravou předali našim následovníkům.

Naše péče spočívala za prvé v dokonalém průzkumu a zmapování toho, jak ten had žije, kde žije a jak je konkrétní území v zoo pro něj důležité. Užovka podplamatá je vodní had, žere rybičky, loví hlavně u Vltavy, i když jsme revitalizovali starý mlýnský náhon, který je také pro ně vhodný, tak se tam část populace hned usadila a úspěšně tam žije."

Takže plave?

Užovka podplamatá,  foto: archiv ZOO Praha
"Ano, je to had, který plave ve vodě, 90 procent jeho potravy tvoří ryby. Takže vstupuje do vody, loví ryby a potom se sluní na břehu u vody. Druhá superdůležitá část jeho života je zimování. Zimuje větší část roku a jeho zimoviště jsou právě na území zoologické zahrady. Museli jsme vybavit hady vysílačkami...!

Jak se vybaví had vysílačkou?

"To je taková miniaturní vysílačka, která se chirurgickým způsobem vkládá do tělesné dutiny hada. Je tak malá, aby mu nepřekážela, aby mu nezpůsobila zdravotní komplikace. Po skončení její životnosti se ten had musí najít a vysílačka se mu musí odebrat, aby mu přece jenom nekomplikovala život. Bylo to ale strašně důležité. Hadi totiž žijí skrytým způsobem života, obtížně se stopují, obtížně se sledují a my jsme potřebovali najít jejich tahové cesty a tam je ochránit. Teď už víme, kde je zimoviště, jsou to ty skály pod rozhlednou, víme, kudy hadi táhnou na svá loviště k řece. Víme a zabudovali jsme to do našich plánů, že tam nesmí být nové objekty, nesmí tam být dravá zvířata, která by je lovila...Zkrátka, musíme tu populaci zohlednit jako jeden z pokladů na území zoologické zahrady."

Ta trasa, kterou jste popsal, vypadá jako dlouhá cesta. Jak dlouhou cestu může vlastně vůbec urazit had třeba za den?

ZOO Praha,  foto: Tomáš Adamec,  Český rozhlas
"Ohromně nás překvapil jeden sameček. Část té tahové cesty, která byla dlouhá zhruba kilometr a půl, urazil asi v sedmi dnech. Větší část z ní urazil v řece po proudu. Vlezl do proudu a nechal se svést úplně přesně na to místo, které potřeboval. Naprosto nás ohromila orientační schopnost toho drobného živočicha, který sleduje terén ze své úrovně a z našeho pohledu se tak musí obtížně orientovat. Není to pravda, orientuje se úplně skvěle.

Ještě se vrátím k té brožurce a k tomu, proč jsme ji udělali. Naši návštěvníci se s tímto hadem mohou poměrně hodně setkávat zejména v období tahu, tedy v dubnu a potom ještě častěji na podzim. Ten jarní tah je takový jednorázový a odehrává se mírně stranou návštěvnických cest. Podzimní návrat na zimoviště a rozlézání čerstvě vylíhnutých mláďat je disperznější, zvláště ve spodní části zahrady je ty hady možné potkat. Musím říct, že pro naše návštěvníky, Pražany například, je obtížné pochopit, že by v Praze mohl vůbec nějaký had v přírodě žít. A sem tam nás podezírají..."

Že vám utekli!

"Ano. Myslí, že nám hadi utekli a snaží se nás přesvědčit, že je musíme odchytit a něco s nimi udělat atd. Tak jsme napsali tu brožurku, abychom je informovali o tom, že je to Pražan stejně jako my."

Vy jste v té brožurce na fotce, jak přesypáváte klubko mrňavých hádků...

Snímek brožurky upozorňující na volný pohyb užovek v areálu zahrady,  Foto: Rádio Praha
"To bylo více než 300 hadů, které jsme našli v jímce u řeky. Ukázalo se, že mláďata, která se líhnou v okolí téhle jímky, prolézají štěrbinami, pak padají do pětimetrové hloubky a odtamtud se nedokáží dostat. Jedna z našich velice důležitých prací je monitorování pohybu těch užovek a v momentě, kdy narazíme na podobný problém, tak jim pomůžeme a samozřejmě zabráníme tomu, aby se to opakovalo. Zatěsnili jsme tu jímku tak, aby do ní hadi už nemohli padat. To byla taková drobná, ale významná pomoc."

Říkal jste, že brožurka je určena pro návštěvníky, co má člověk dělat, když toho hada potká?

"Dobře si ho prohlédnout a radovat se z něj. Je zapotřebí říct, že užovky podplamaté jsou nejedovaté, nekousavé. Mají takové nejasné zbarvení, spousta lidí si je plete se zmijí. V rekreačních oblastech kolem Prahy, na Berounce, Sázavě, Vltavě žijí malé populace, chataři ale tohoto hada šmahem označují jako vodní zmiji a eventuálně jej i zabíjejí. Snažíme se tady i šířit osvětu v tom smyslu, že je to neškodný, nejedovatý had, který loví malé plevelné rybičky. Je to náš národní přírodní poklad a je zapotřebí se k němu chovat hezky. Ten had ani nijak zběsile neutíká, ani nijak zběsile nereaguje na vyrušení, čili návštěvník má dost času si jej dobře prohlédnout a pak jej nechat odejít v tom směru, v jakém se plazí."