Stavba 7. polní nemocnice v Basře má zdržení
Cesta ministra obrany Jaroslava Tvrdíka za českými chemiky v Kuvajtu, zpoždění ve výstavbě 7. polní nemocnice v Basře, ale i náš podíl v poválečné obnově Iráku a samozřejmě i vzkaz z domova - to vše uslyšíte v dnešním vydání rubriky Voláme Kuvajt. Pravidelně ji pro české vojáky a vojenské zdravotníky na Blízkém východě připravuje Milena Štráfeldová:
"V úvodu třídenní pracovní návštěvy se ministr obrany Jaroslav Tvrdík setká na americké základně Camp Doha s příslušníky kontingentu Armády České republiky. Zde bude také jednat s americkým generálem, velitelem účelového uskupení vojsk. Navštíví rovněž iráckou Basru, kde již pracuje část příslušníků 7. polní nemocnice. V závěrečný den návštěvy se ministr obrany ČR setká s úřadující hlavou státu a s ministrem obrany státu Kuvajt."
Stavba české polní nemocnice se však potýká s problémy. Podle původních plánů měla začít pracovat 6. května, zahájení se ale odkládá o víc než týden. Podle zvláštního zpravodaje Českého rozhlasu v Basře Františka Lutonského zdržení způsobuje doprava:
Ani její provoz se ale neobešel zcela bez komplikací. Ambulace stojí před bývalou vojenskou nemocnicí, kde musejí Iráčané platit už jen za vstup do budovy. V české ambulanci však mají ošetření zdarma.
"A tak iráčtí výběrčí posunuli svého výběrčího před celý areál. Čeští vojáci si toho ale všimli a s Iráčany se domluvili na jiném řešení,"
dodává k tomu Františel Lutonský. I komunikace našich zdravotníků s místními lidmi se zlepšila poté, co v nemocnici začal pracovat první místní překladatel. Je jím pětadvacetiletý syn jediné Iráčanky československého původu v Basře.
"Tlumočník Roman začal pracovat hned po příchodu do areálu. Za pětihodinovou službu v ambulanci českých zdravotníků dostane denně tři dolary. I když se to může zdát málo, na zdejší poměry je to jedna z nejlépe placených prací. Pro české vojáky ale od rána pracují i další místní lidé. Velení jednotky se dohodlo, že Iráčané zavezou plochu pro nemocnici štěrkopískem. Až dosud byl prostor pro nemocnici velmi bahnitý a podmáčený,"
uzavírá zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu v Basře. I Radio Praha má v tuto chvíli v Kuvajtu a Iráku svého zpravodaje Jaromíra Marka, který na cestě na Blízký východ doprovází ministra obrany Jaroslava Tvrdíka. Nejnovější informace o českých vojácích a lékařích v irácké misi si tak budete moci v našem vysílání poslechnout už zítra.
Česká republika patří mezi pět států, které se zapojí do poválečné obnovy Iráku. A to jen díky tomu, že česká armáda na Blízký východ vyslala své chemiky a vojenské lékaře. I když si podle pondělního tisku přímou správu v Iráku rozdělí Spojené státy, Velká Británie a Polsko, které se zúčastnily bojových akcí proti Saddámovu režimu, Česká republika má už nyní v Iráku svého zástupce. Jak bude vypadat naše konkrétní účast na obnově země, na to jsem se zeptala mluvčího ministerstva zahraničních věcí Víta Koláře:
Čím konkrétně bude moci Česká republika přispět k poválečné obnově Iráku?
"Samozřejmě bychom se rádi zapojili do té nově vznikající civilní správy, rádi bychom tam poslali české specialisty a experty, kteří by předali zkušenosti, aby na území Iráku vznikla a začala fungovat normální civilní správa, která by řídila zemi. V první fázi by česká zástupkyně v zemi Janina Hřebíčková zjistila, jaké jsou aktuální potřeby ORHA, jaká je situace na místě. Vrátila by se zpátky do České republiky a na základě toho, co zjistila, na základě rozhovorů s americkou a britskou stranou by konkretizovala podmínky pro českou stranu. Řekla by, jací lidé jsou v Iráku potřeba, jakých odborníků se nejvíce nedostává, a přenesla by samozřejmě i přímo konkrétní žádosti, které by Američané nebo další orgány vznesli."
Kolik peněz chce české ministerstvo zahraničních věcí nebo česká vláda věnovat na obnovu Iráku a v jakém časovém horizontu?
"V první fázi vláda odsouhlasila přibližně dvacet milionů korun na přímou pomoc, která by měla směřovat do zdravotnictví a do školství, a dvacet milionů na zajištění činnosti českých expertů v Iráku. Nicméně ta největší suma peněz, o které rozhodovala minulý týden vláda, zatím schválena nebyla. To jsou peníze, které původně měly směřovat do rozvojových programů a měly být postupně uvolňovány na základě návrhů, které budou předkládány. Tato částka bude předmětem dalšího jednání ve vládě."
A máte už konkrétnější představu, zda do poválečné obnovy se budou moci zapojit i některé české firmy, které třeba dříve s Irákem spolupracovaly?
"Ministerstvo zahraničních věcí věří, že se českým firmám podaří navázat na zkušenosti, které v Iráku mají, a podaří se sjednat kontrakty. Nicméně v této fázi není doba na přímé podepisování kontraktů. Tím však, že budeme mít své zástupce ve správě v Iráku, budeme informace a ty jsou pro podnikání zásadní. Stejně tak jako lidé, kteří znají prostředí a dokáží kontakty a informace zprostředkovat."
Tolik tedy Vít Kolář z ministerstva zahraničí k české účasti v poválečné obnově Iráku. Té se ovšem týká i následující zamyšlení, které v pondělní Mladé frontě Dnes publikoval Pavel Tigrid:
"Na první pohled další trapas, ale při bližším ohledání spíše dvě dobré zprávy. Napřed tu druhou: pokud bylo možné zjistit, ani jedna z velkých zahraničních tiskových agentur nevěnovala pozornost žabomyší vojně, navíc s křížkem po funuse probíhající a na nejvyšší státní úrovni - zda totiž Česká republika byla/nebyla, je/není součástí americko-britské válečné koalice v Iráku. O tom trapném lavírování nikde nic. Zato jmenování ženy do čela týmu českých odborníků, kteří pod vlajkami téže koalice budou společně s Iráčany budovat novou administrativu ve válkou těžce postižené zemi, tytéž agentury dozajista zaujalo. Ministr zahraničí Cyril Svoboda měl tentokrát šťastnou ruku, a to jak ve volbě vedoucí tohoto českého expertního týmu, tak ve způsobu, jímž se tak stalo. Tým expertů povede bývalá televizní reportérka Janina Hřebíčková, žena s velkou bezprostřední zkušeností s krizovými oblastmi - na Blízkém východě, v Jižní Koreji, posledních osm a půl roku ve všech republikách bývalé Jugoslávie. A podle toho, jak se energicky a zároveň skromně hlásí k novému a věru nesnadnému poslání, je to člověk na svém místě. Náš ministr zahraničí zasluhuje uznání za to, že celou v obdobných případech složitou a zdlouhavou jmenovací proceduru zkrátil na bilaterální, zřejmě prostou kuloárovou dohodu s resortně příslušným ministrem obrany Jaroslavem Tvrdíkem. To samo o sobě a za daných okolností je pozoruhodné. Vždyť pokud si zas něco nepokazíme, mohla by expertní jednotka být ustavena do dvou týdnů a v podstatě připravena k odletu do Bagdádu. Statečné Janině Hřebíčkové třeba ze srdce přát dobrý vítr do plachet. Co bychom byli, my chlapi, bez našich žen, že?"
A na závěr zde máme vzkaz, který na našem telefonním záznamníku pro české vojáky v Kuvajtu zanechal posluchač pan Arnošt:
"Tady je posluchač ze západních Čech. Kluci, já Vám strašně fandím a je to perfektní, že jsme mezi pěti státy na světě, které pomáhají v Iráku. Moc Vám fandím a děkuju. Čau."
A tímto pozdravem naši rubriku Voláme Kuvajt, ale i celé dnešní vysílání Radia Praha uzavřeme. Z pražského studia Českého rozhlasu 7 - vysílání do zahraničí se loučí Milena Štráfeldová. Speciální pořad pro české chemiky v Kuvajtu a vojenské zdravotníky v Basře uslyšíte opět za týden, v pondělí 12 května. Poslouchat nás ale můžete denně, a to jak na krátkých vlnách, tak i prostřednictvím internetu, na adrese www.radio.cz. Tam najdete i celý archiv našeho vysílání.
