Český voják, který se zranil při autonehodě v Iráku, ve čtvrtek zemřel

22-05-2003

Naše vysílání opět uzavřeme rubrikou Voláme Kuvajt. Již téměř dva měsíce Český rozhlas - vysílání do zahraničí připravuje speciální pořad pro české vojáky na Blízkém východě. Program původně určený pro chemiky z česko - slovenského protichemického praporu v Kuvajtu se později rozšířil i na vysílání pro vojenské lékaře a zdravotníky ze 7. polní nemocnice v Basře. A co nás velmi těší, našli si ho i další posluchači na našem internetu www.radio.cz. I dnes Vám tedy přinášíme aktuální informace, které se týkají české účasti v iráckém konfliktu.

foto: ČTKfoto: ČTK Tentokrát, poprvé za celé dva měsíce našeho vysílání však musíme relaci do Kuvajtu a Iráku začít smutnou zprávou. Ve čtvrtek ráno v Ústřední vojenské nemocnici v Praze - Střešovicích zemřel voják, který utrpěl zranění při automobilové nehodě v Iráku. K nehodě došlo 9. května asi 150 kilometrů od Bagdádu, když se česká posádka vracela zpět na základnu. Do Prahy byl pacient s vážným poraněním hlavy přepraven leteckým speciálem spolu se dvěma dalšími českými vojáky, jejich zranění však byla naštěstí lehčí. Lékaři ještě minulý týden očekávali, že se stav třetího vojáka bude zlepšovat, ode dneška se ale stal první obětí české mise v Iráku. Pětadvacetiletý nadrotmistr Pavel M. byl podle šéfa česko-slovenského protichemického praporu v Kuvajtu Dušana Lupuljeva příslušníkem 6. skupiny speciálních sil z Prostějova, patřil tedy mezi nejelitnější české vojáky. Máme už první ohlasy na jeho úmrtí. Velkou lítost nad ním vyjádřil šéf sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Jan Vidím:

" Je to samozřejmě velká tragédie, opravdu nevím, co víc se k tomu dá dodat. Je to velké neštěstí. Na druhou stranu to nemůže nic změnit na aktivitách naší armády, která se účastní zahraničních misí."

O úmrtí českého vojáka informovali ve čtvrtek po poledni i lékaři ze střešovické vojenské nemonice. Na místě byl i náš kolega Mikuláš Kroupa. Mikuláši, máš nové informace k této tragické události?

Naštěstí máme do dnešního vysílání do Kuvajtu a Iráku i radostnější zprávu. Zhruba před měsícem jsme informovali o tom, že v motolské dětské nemocnici byl na léčení přijat dvouapůlletý irácký chlapec Hasan s podezřením na dětskou obrnu. Jeho příjezd do Česka se tenkrát zkomplikoval tím, že naše úřady nechtěly jeho matku vpustit na území České republiky, přestože měla platné vízum. Z humanitárních důvodů nakonec jí i jejímu manželovi vstup umožnily, aby se chlapec mohl v motolské nemocnici podrobit vyšetření a léčení. To - opět jako gesto dobré vůle - hradí ministerstvo zdravotnictví. Po měsíci nás zajímalo, jaký je stav malého Hasana. Odpověděl nám doc. Komárek, přednosta dětské neurologické kliniky motolské nemocnice:

"My jsme ukončili hospitalizaci malého Hasana koncem dubna s tím, že jsme potvrdili diagnózu dětské mozkové obrny a doporučili jsme určitý rehabilitační postup. Výhledově jsme naplánovali i případné operativní řešení. Chlapec i rodina velmi dobře spolupracovali a zdá se, že při dobře vedené rehabilitaci ta prognóza a jeho osud může být poměrně příznivý."

Na jak dlouho rehabilitaci předpokládáte?

"Ta rehabilitace je téměř celoživotní u téhle diagnózy a je nezbytně nutné, aby byla každodenní. Matka se sama naučí každý den s dítětem cvičit a je pod kontrolou rehabilitačních pracovníků. Nedá se třeba po roce dvou skončit. Musí se stále snižovat spasticita, která na nožičkách narůstá, aby se předešlo komplikacím. Není to tak, že se půl roku cvičí jako po operaci, po úrazu, a pak je všechno v pořádku. Tady se musí cvičit stále."

22-05-2003