Zdravotnické odbory jsou ve stávkové pohotovosti, chtějí plošné navýšení platů

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR vyhlásil v pátek stávkovou pohotovost. Požaduje, aby vláda dodržela původní slib o plošném desetiprocentním růstu platů pro sestry, pečovatelky nebo nemocniční personál od příštího roku.

Foto: Filip Jandourek, ČRoFoto: Filip Jandourek, ČRo Zdravotnické odbory se odvolávají na to, že jim premiér Andrej Babiš z hnutí ANO na společném jednání začátkem května desetiprocentní růst platů slíbil. Podle předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníkové ale při dalších jednáních plošné navýšení platů ve zdravotnictví úplně odmítl. Babiš na to později reagoval tak, že přidání podpořil, ale neslíbil. Podle Žitníkové jsou nízké platy ve zdravotnictví problém.

"Situace je skutečně kritická. Chybí přes tři tisíce sester, tisíc lékařů, zavírá se část oddělení z důvodu nedostatku personálu. Pacienti čekají čím dál déle na plánované výkony. Takže náš odborový svaz vzhledem k nedohodě a opakovaným jednáním, která nevedla ke konkrétnímu výsledku, se rozhodl k tomuto kroku," vysvětlila Dagmar Žitníková důvod vyhlášení stávkové pohotovosti.

Doplnila, že dalším krokem bude výzva zaměstnancům v nemocnicích, aby začali dodržovat počet hodin přesčasů daný zákoníkem práce.

Ministr: Krok odborů nedáva smysl, platy zdravotníků porostou

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch za hnutí ANO s vyhlášením stávkové pohotovosti nesouhlasí. Uvedl, že v posledních čtyřech letech vzrostly platy ve zdravotnictví o více než 30 procent a nárůst prý bude pokračovat i příští rok. Nejvíc dostanou přidáno pracovníci ve směnném provozu. Například zdravotní sestry si polepší o pět tisíc korun měsíčně. Požadavek odborů na plošné desetiprocentní navýšení platů podle Vojtěcha nedává smysl.

"Každá nemocnice je jiná. Každá nemocnice řeší jiný problém. Některá má větší nedostatek lékařů, některá má větší nedostatek sester. Sám ředitel musí rozhodnout, komu je přidá. Samozřejmě měla by tam být i nějaká motivace, protože přidat plošně všem fixně, zásadně nezvyšuje kvalitu péče," uvedl.

Dodal, že odbory by podle něj měly místo vyhrožování jednat s vedením nemocnic a snažit se vyjednat co nejlepší platové podmínky.

Soukromí lékaři nesouhlasí se stávkovou pohotovostí

Stávkovou pohotovost zdravotnických odborů odmítají soukromí lékaři. Podle jejich společného prohlášení není potřeba, aby stát plošně navyšoval platy o požadovaných 10 procent. Nemocnice prý dokážou zvýšení platů pokrýt samy z peněz, které dostanou díky zvýšení úhrad zdravotní péče v roce 2019. Společně vyzvali premiéra a ministra zdravotnictví, aby tlaku odborářů nepodlehli.

Pokud by vláda rozhodla o navýšení platů a mezd ve zdravotnictví z jiných zdrojů, než je zdravotní pojištění, budou soukromí lékaři a gynekologové požadovat růst příjmů u všech poskytovatelů zdravotnické péče, tedy nejen v lůžkových zařízeních.

Ve zdravotnictví pracuje asi 260.000 lidí, v sociálních službách kolem 100.000. Nejvíce, asi 80.000, je zdravotních sester, jejichž hrubý plat loni ve státní sféře byl průměrně 36.000 korun, v nestátní 24.200 korun. Podle odborů nastoupí do zdravotnictví jen třetina absolventů zdravotnických škol, další třetina obor brzy opustí.