Zavedou města vlastní mýtné?

09-01-2007

Se spuštěním výběru mýtného na českých silnicích I. třídy se objevili i první neplatiči. Pro mnohé řidiče se také mýto stalo výzvou, aby začali objevovat objízdné trasy po okresních silnicích II. třídy. Nepřinese to ale komplikace obcím, jejichž územím procházejí velké nedálniční dopravní tahy? Pokud ano, mohly by se takovému zvýšení dopravy bránit i ony výběrem poplatku?

Řidiči se údajně pokoušejí vyhnout placení mýtného tím, že různě technicky upravují snímací jednotky a brání v jejic komunikaci s mýtnou bránou. K pondělku bylo přistiženo 353 neplatících řidičů kamionů, zaplatili na pokutách téměř půl milionu korun.

Hustá silniční síť v České republice dává možnost vyhnout se placené dálnici. Přesto ministerstvo dopravy tvrdí, že ji řidiči nevyužívají:

"Nemáme z žádného regionu žádné signály, že by docházelo k nějakému masivnímu objíždění těch zpoplatněných úseků. Po prvních zkušenostech ti řidiči od toho ustoupí, protože je to pro ně ekonomicky nevýhodné. Důležitá je pro ně rychlost přepravy zboží a dodací termíny," říká Karel Hanzelka z tiskového odboru ministerstva.

Moravské město Tlumačov leží na hlavním tahu spojujícícm severní a jižní část Moravy. Denně jím projíždí zhruba 15 tisíc automobilů, podle odhadu starosty Jaroslava Ševely jsou polovina z nich automobily nákladní. Možnost zavést mýtné za průjezd obcí by uvítal. Je tu ovšem jedno zásadní ale:

"My dneska nemůžeme svévolně na komunikaci, která je v majetku státu a kterou obhospodařuje Ředitelství silnic a dálnic jednostranně zyvést mýtné, protože na to nemáme žádný právní předpis či dokument."

Starosta Chlumce nad Cidlinou Miroslav Uchytil dodává: "Přál bych některým doposud těžce zkoušeným dopravním městům, aby mýtné mohla vybírat, ale obávám se, že to legislativně nebude tak jednoduché."

V Chlumci vyřešili situaci oklikou, řeklo by se "právním obchvatem". Město před dobudováním dálnice D11 trpělo průjezdem 30 tisíc aut denně. Pomohl most na trase, jehož statika neunesla nápor a provoz musel být omezen. "Takže po něm nyní od jarních měsíců roku 2006 může projet jenom automobil do 9 tun. Tím jsme docílili toho, že veškerá ta těžká nákladní doprava byla odchýlena z centra města," vysvětluje Uchytil. Mnohá města by zkrátka možnost vybírat od nákladních vozidel mýtný poplatek uvítala, nedovoluje to ale zákon, silnice jim totiž nepatří.

Stejně jako historické mýto ve středověku je i dnešní poplatek určen na údržbu a opravy silnic. Co ale hluk, otřesy a znečištění ovzduší, které tranzitní doprava způsobuje obyvatelům měst?

Martin Robeš ze Strany zelených říká, že cílem současné vlády je rozšířit výběr mýtného i na silnice I. a II. třídy:

"Samozřejmě cílem je, aby to mýtné mělo takovou výši, ve které jedna složka bude pokrývat náklady na opotřebení a výstavbu infrastruktury a druhá složka by nějakým způsobem odrážela výši škod na životním prostředí. Peníze, které se vyberou, by mohly být vkládány do kompenzačních opatření nebo do prevence, což je úplně nejlepší."

09-01-2007