Zákon o policii terčem kritiky

16-04-2008

Návrh nového zákona o policii je teprve ve druhém sněmovním čtení, a už nyní naráží na kritiku opozice, některých členů vládní koalice, ale i zástupců organizací chránících lidská práva. Nelíbí se jim jak kontrola používání zpravodajské techniky, tak způsob vyšetřování trestné činnosti a přestupků policistů.

Projednávaný nový zákon o policii v řadě případů mění její kompetence. Nově by se například měla změnit i kontrola policistů. Bude ji mít na starosti inspekce, kterou by jmenovala vláda a na její činnost by dohlížela pětičlenná sněmovní komise. Právník Českého helsinského výboru Miroslav Krutina je však přesvědčen, že stížnosti by se měly přijímat mimo systém policie:

"Policii bude opět vyšetřovat orgán podřízený stejnému resortu, ministerstvu vnitra. Zdá se nám to jako systém, který není úplně dostačující, kde není zaručena transparentnost toho systému. Pro občany je poměrně nepřehledný, protože si stále mohou stěžovat na několika místech, jak na této inspekci, tak policistům, a tak dále."

Podle Miroslava Krutiny by vyšetřování případů, kdy policista překročí svou pravomoc, měli kontrolovat odborníci. Soudí, že by to také zvýšilo důvěru lidí v práci policie. Ministerstvo vnitra chystá zákon, jímž by měla být zřízena nezávislá generální inspekce bezpečnostních sborů.

Ještě větší rozruch vyvolává pasáž návrhu policejního zákona, která pojednává o využití zpravodajské techniky. Organizace zabývající se ochranou lidských práv varují, že by mohla být zneužita. Jde jim zejména o to, že policie by nově mohla mít přístup k citlivým informacím od tajných služeb.

"Riziko je v tom, že policie by si navzájem se zpravodajskými službami mohli předávat informace tak, že o tom nebude žádná kontrola, nebude jasně vymezen legitimní účel předávání těchto informací," řekl České televizi právník Ligy lidských práv Jiří Kopal, a zástupce Českého helsinského výboru Miroslav Krutina k tomu dodal:

"Chtěli bychom slyšet nějaké garance, že nebude probíhat plošný monitoring, zneužívání zpravodajských informací, které jsou obecně shromažďovány samozřejmě v mnohem větším rozsahu."

Také parlamentní opozice má k této části zákona o policii vážné výhrady a kritizuje nedostatečnou kontrolu spolupráce policie a tajných služeb. Bezpečnostní expert ČSSD, poslanec Jeroným Tejc k tomu říká:

"Nemůžeme uvažovat o žádném zvýšení využití zpravodajských služeb ani ve spolupráci s policií, pokud nebude zajištěna větší kontrola zpravodajských služeb."

Předkladatel návrhu zákona o policii, ministr vnitra Ivan Langer pochopitelně jeho znění brání tvrzením, že riziko zneužití tady nehrozí:

"Jsou okamžiky, kdy spolu musí být policie a zpravodajské služby schopny reagovat ve vteřinách. To nic nemění na tom, že každé takovéto jednání musí být následně podrobeno kontrole."

Rovněž mluvčí Bezpečnostní informační služby Jan Šubert se snaží případné obavy z nekontrolovaného zasahování zpravodajské techniky do soukromí lidí rozptýlit:

"Pokud někdo není špión, terorista, velký tunelář, neohrožuje demokracii, není ve spojení s organizovaným zločinem, tak se sebemenšího zájmu naši služby o svoji osobu nemusí obávat."

16-04-2008