Začala malá léková revoluce

01-08-2006

V Česku dochází k největším změnám v lékové politice za posledních deset let. Počínaje prvním srpnem začala platit nová vyhláška ministerstva zdravotnictví, kvůli níž se změní ceny většiny léků. Zatím není zcela jasné, kdo na tuto změnu doplatí nejvíce, zda pacienti, lékárníci nebo výrobci. Odborníci mezitím ale připomínají, že Češi patří k největším spotřebitelům léků v Evropě. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.

Na Ibalgin se doplácí víc než 20 korun..Na Ibalgin se doplácí víc než 20 korun.. Začal platit nový systém obchodní přirážky pro lékárny a distributory léků. Přirážka se bude s rostoucí cenou léku snižovat. Levné medikamenty proto mírně podraží a nákladnější mají naopak zlevnit. Zároveň se ale také mění systém úhrad zdravotních pojišťoven, které budou na léky přispívat méně. A právě to prý pocítí nejvíce pacienti, protože budou muset za léky více připlatit. Leona Štěpkové z představenstva České lékárnické komory vysvětluje, proč k tomu dojde na známém léku proti bolesti.

"Například na Ibalgin se doplácí víc než 20 korun a přitom podražil jenom asi o jednu korunu padesát haléřů. Takže to, že pacienti ode dneška doplácí víc, je dáno hlavně tím, že platí ta nová úhradová vyhláška, která vlastně snížila částku, kterou připlácí pojišťovna. A to na řadu léků výrazně. Snížila jí mnohem více, než kolik by odpovídalo změnám cen, které vyplývají z nového cenového výměru."

Podle ministra zdravotnictví Davida Ratha ale lidé za léky nemusí doplácet víc, protože v každé lékové kategorii - a je jich 300 - existuje alespoň jeden lék plně hrazený pojišťovnou. Jinými slovy řečeno, léků, kterými se většinou léčí a které jsou plně hrazeny pojišťovnou, bude asi dva tisíce. Navíc revizní lékař může vždy rozhodnout o tom, že pacient dostane lék bez doplatku. Může se ale také stát, že doplatek za některé léky brzy poklesne. Někteří výrobci léků totiž pod tlakem nové vyhlášky ministerstva zdravotnictví asi sníží ceny svých výrobků, aby se vešli do úhrad od zdravotních pojišťoven. Uvažují ekonomicky. Nižší cena jim umožní zachovat nebo dokonce zvýšit odbyt jejich léků na trhu. Vydělají na tom pak všichni, výrobci, pacienti, ale i stát, potažmo systém veřejného zdravotního pojištění. Právě nová léková vyhláška by měla poněkud ulehčit celému systému. Za léky se v Česku utrácí rok od roku stále víc. Zatímco v roce 1993 jsme za léky utratili 14 miliard korun, vloni už to bylo 64 miliard. Na léky tak jde skoro 30 procent z celkových nákladů na zdravotnictví, což je mnohem víc než ve vyspělých státech Evropy. Například Němci nebo Švédové investují do léků pouhých 12 procent zdravotnických výdajů. Každý Čech v průměru spotřeboval vloni léky za 6300 korun. Podle Milana Šmída ze Státního ústavu kontroly léčiv tři čtvrtiny z této částky šlo na vrub systému veřejného pojištění.

"Udává se. že 75 procent je hrazeno ze státních prostředků. To znamená, že jde o částky, které se blíží asi 4700 korunám. Zbytek pravděpodobně zaplatili občané."

Roste ale také spotřeba léků. V ní patří Čechům třetí příčka v Evropě. Proč tomu tak je?

"Na to je těžká odpověď. Je to do určité míry kulturní fenomén, je to fenomén, který souvisí s agresivitou propagace léčiv, souvisí s životními návyky a podobně. Většina českých občanů pravděpodobně při běžných životních obtížích volí raději cestu použít nějaký léčivý přípravek, například při úlevě bolesti, než zvolit nějaký přírodní prostředek, přirozený prostředek, například procházku v parku."

V České republice také lidé chodí k lékaři mnohem častěji než ve vyspělých státech světa. Počet kontaktů pacienta s lékařem je asi 14 za rok, přitom v Evropě je to v průměru asi osm návštěv. A pacient většinou chce od lékaře odejít s nějakým receptem, protože si jinak myslí, že ho nedostatečně vyšetřil, takže spotřeba léků logicky stoupá. Mnozí odborníci také připomínají, že v Česku se s léky hodně plýtvá tím, že všechna balení, která lékaři předepíší, nejsou plně využita. Odborníci se rovněž shodují v názoru, že laciné léky by si pacienti měli sami hradit nebo na ně více připlácet.

01-08-2006