Za socialismu bylo lépe, míní třetina Čechů, kteří ho zažili

22-10-2019

Jen 36 procent Čechů ve věku nad 40 let hodnotí jednoznačně kladně sametovou revoluci. Čvrtina z nich si myslí, že rok 1989 v jejich životě nic nezměnil a více než třetina míní, že za socialismu bylo lépe. Ukazuje to průzkum společnosti NMS Market Research pro projekt Paměť národa. Letos v srpnu se ho zúčastnilo tisíc respondentů z menších i velkých měst. Zhruba polovina z nich byla starší 40 let.

Foto: Pixabay, CC0 Public DomainFoto: Pixabay, CC0 Public Domain Z průzkumu vyplývá, že za socialismu se žilo lépe 38 procentům lidí starších 40 let. Nesouhlasí s tím 45 procent lidí a 16 procent nedokázalo odpovědět. Ti, kteří zastávají názor, že se před rokem 1989 žilo lépe, označili za hlavní klady života v socialismu jistou práci, lepší sociální péči nebo také tehdejší větší ohleduplnost spoluobčanů.

"Tento názor převládá více mezi skupinou respondentů se základním vzděláním, respektive výučním listem. Naopak je výrazně méně zastoupený u vysokoškolsky vzdělaných respondentů. Obecně se dá říct, že vysokoškolsky vzdělaná skupina, respektive mladší skupina, vnímá optimističtěji současnou situaci a je kritičtější jak k předrevoluční době, tak i k některým pozůstatkům, které zde v současnosti vnímáme," řekl Českému rozhlasu analytik společnosti NMS Market Research Stanislav Radocha.

Mikuláš Kroupa, foto: Kateřina AyzpurvitMikuláš Kroupa, foto: Kateřina Ayzpurvit Na druhou stranu jsou lidé přesvědčení, že se ekonomická situace ČR ve srovnání s rokem 1989 zlepšila. Uvedly to téměř tři pětiny všech respondentů. Podobný počet lidí se ale domnívá, že fungování státu je dobou před revolucí ovlivněno. Podle vedoucího projektu Paměť národa Mikuláše Kroupy výsledky průzkumu vypovídají o tom, že se Češi zklamali v ideálech sametové revoluce.

"Řada občanů této země ztratila naději, že se splní sliby, které byly vyřčeny krátce po sametové revoluci. Jako například, že budeme mít brzy platy jako v západním Německu, že konečně budeme mít spravedlivou justici, nezávislá média. Tak tyto naděje se podle průzkumu rozplynuly," řekl Kroupa Českému rozhlasu. Podle průzkumu souhlasí s tvrzením, že má Česko justici srovnatelnou se západními státy pouze 38 procent lidí, média považuje za nezávislá třetina respondentů.

KSČM by zakázaly více než dvě pětiny Čechů

Necelá třetina ze všech oslovených si pak také myslí, že se Česko ještě nevyrovnalo s komunistickou minulostí - hlavně ve společenské a politické rovině.

„Mladší generaci vadí přítomnost Komunistické strany Čech a Moravy v Parlamentu, té starší tolik ne. Společnost je do jisté míry raněná tím, že se justičně nevyrovnala se zločinci z komunistické doby. Soudy, které se zabývaly zločiny komunismu, trvaly neúměrně dlouho," přiblížil Mikuláš Kroupa.

Podle průzkumu by více než dvě pětiny Čechů KSČM zakázaly, podobný podíl respondentů je proti. Ve věku do 39 let je pro zrušení komunistické strany polovina lidí, ve skupině nad 40 let je to zhruba třetina.

Nejvýraznější osobností revoluce je Václav Havel

Václav Havel (1989), foto: ČT24Václav Havel (1989), foto: ČT24Kromě hodnocení kvality života před sametovou revolucí a po ní průzkum taky prověřil znalosti událostí před 30 lety. To, že totalitní režim padl nejdříve v Polsku, ví zhruba čtvrtina Čechů. Nejvíce lidí udává Českou republiku nebo Německo.

Osobností, kterou si v souvislosti se sametovou revoluci nejčastěji vybaví, je Václav Havel. Bývalého prezidenta jako klíčovou osobnost označily dvě třetiny dotázaných.

„Uvedlo ho 61 procent všech respondentů. Na dalších místech se objevovaly konkrétní jména jako Marta Kubišová, ale i Václav Klaus, Václav Malý nebo Alexandr Dubček. Někteří respondenti uváděli naopak obecněji, že to byli studenti a podobně," přiblížil Stanislav Radocha.

Paměť národa je nejrozsáhlejší veřejně přístupná pamětnická databáze v Evropě, kterou založila a spravuje ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů a Českým rozhlasem společnost Post Bellum.
Oficiálně Paměť národa zahájila provoz 28. října 2008 a na konci roku 2018 čítala 4780 pamětnických příběhů veteránů druhé světové války, protinacistických odbojářů, obětí holocaustu, politických vězňů 50. let i let pozdějších, duchovních, disidentů, ale i představitelů moci - agentů KGB, NKVD, StB, politických funkcionářů a dalších pamětnických skupin. Další tisíce výpovědí čekají na natočení a zpracování.

22-10-2019